Škody na polích po celé republice jsou rok od roku viditelnější. Zemědělci přitom ještě před několika lety nic podobného téměř neřešili. Nejde o přemnožená prasata ani extrémní sucho, jak by si leckdo tipnul. Hlavní roli hraje pták, kterého lidé obdivují při podzimních vycházkách – jeřáb popelavý.
Na začátku tisíciletí byl spíš vzácností. Dnes? Podle České společnosti ornitologické u nás hnízdí stovky párů a další tisíce kusů Českem jen protáhnou během tahu. Mírnější zimy a změny klimatu jim svědčí, a tak z ptáka na průletu vyrostl v podstatě stálý obyvatel zemědělské krajiny.
Potíž nastává hlavně večer. Přes den postávají na rybnících a mokřadech, ale jakmile se setmí, letí za potravou. Čerstvě zaseté obilí, kukuřice nebo řepka – to je pro ně snadná energie. Silným zobákem vytahují klíčící rostlinky ze země a na poli pak zůstávají pruhy holé půdy, někdy i dost rozsáhlé.
Proč právě jeřáb a proč právě teď
Jeřáb popelavý je nepřehlédnutelný. Rozpětí křídel přes dva metry, hlasité troubení, elegantní silueta. V přírodě má své místo, o tom není sporu. Živí se hmyzem, drobnými obratlovci i semeny. A právě semena a mladé výhonky jsou pro něj v určitých obdobích doslova magnetem.
Krajina se za poslední dekády proměnila víc, než si připouštíme. Obrovské lány jediné plodiny znamenají koncentrovaný zdroj potravy na malém prostoru. Přirozených mokřadů navíc ubylo, takže ptáci hledají jídlo jinde. Často blíž polím, než by si farmáři přáli.
Kolik škod mohou napáchat
Z jižní Moravy nebo z Polabí přicházejí v posledních letech podobné zprávy. Škody jdou do stovek tisíc korun ročně, někdy i víc. Nejhorší situace bývá u čerstvě zasetých plodin – když jeřábi vyzobou klíčící zrno, nezbývá než zasít znovu. To stojí peníze, čas a někdy i část úrody.
Ministerstvo zemědělství eviduje rostoucí počet žádostí o náhradu škod způsobených zvláště chráněnými živočichy. Jeřáb mezi ně patří. Kompenzace sice existují, jenže administrativa je složitá a ne všechno se proplatí. Farmáři tak část ztrát nesou sami.
Důležitá je i samotná biologie druhu. Jeřábi nocují ve větších hejnech a pokud si najdou pole, kde je dost potravy, vracejí se opakovaně. Ne jednu noc, ale klidně několik po sobě. Škoda pak narůstá postupně, skoro nenápadně – až je najednou problém.
Co funguje jako ochrana
Jednoduché řešení zatím nikdo nepřinesl. V praxi se zkouší různé kombinace opatření. Zvuková děla, světelné plašiče, občas i hlídky na poli. Ptáci si ale na některé podněty zvyknou překvapivě rychle, takže je nutné metody střídat a měnit i čas, kdy se používají.
Někteří zemědělci posouvají termíny setí nebo volí plodiny, které jeřáby tolik nelákají. Není to samospásné, ale může to pomoct alespoň částečně.
V zahraničí se osvědčily i náhradní krmné plochy mimo hlavní produkční pole. Ptáci tam najdou dostatek potravy a tlak na komerční plodiny se sníží. Není to levné řešení, a nehodí se všude, ale zkušenosti ukazují, že fungovat může.
Ochrana přírody versus ochrana úrody
Jeřáb popelavý je stále chráněný druh podle české i evropské legislativy. Ochránci přírody připomínají, že jeho návrat je známkou toho, že se některé části krajiny zlepšily. Současně však uznávají, že napětí mezi ochranou druhu a ekonomickými zájmy farmářů roste.
Debata se dnes točí hlavně kolem prevence. Obnova mokřadů, členitější krajina, více remízků – to všechno může odvést část ptáků pryč z intenzivně obhospodařovaných polí. Pestřejší prostředí navíc zadržuje vodu a podporuje biodiverzitu, což se v konečném důsledku hodí i zemědělcům.
Pro většinu lidí zůstává jeřáb symbolem divočiny a svobody. Pro farmáře je to ale někdy zdroj bezesných nocí. Možná bychom si měli přiznat, že podobné střety jsou důsledkem změn, které jsme v krajině udělali my sami. A řešení? To nebude rychlé ani jednoduché, ale bez dlouhodobé úpravy prostředí se nikam neposuneme.
Zdroje: birdlife.cz, mze.cz, csu.cz, nature.cz
