Spousta řidičů uhýbá do jednoho pruhu zbytečně brzy, čímž si nakonec jen přidělávají nepříjemnosti a často zdržují celý proud. Policisté i dopravní odborníci na to upozorňují už dlouho – zipový způsob řazení funguje jen tehdy, když ho lidé používají tam, kde skutečně má smysl, tedy až před samotným zúžením.
Mnozí ale raději uhýbají s velkým předstihem. Jenže když se jeden z pruhů začne vyprazdňovat už stovky metrů před omezením, vozidla se shluknou do užšího prostoru a rychlost pak spadne skoro okamžitě. Podle dopravních inženýrů se takhle může propustnost snížit klidně o třetinu — prostě se tím promrhá kus silnice, který by se dal ještě použít.
Proč mají lidé tendenci sjíždět moc brzy
Podle psychologů je za tím hlavně strach, že je ostatní nenechají zařadit. Řidiči tak raději sjedou dřív, aby si ‚pojistili‘ klid. Jenže tahle předběžná opatrnost spíš vyvolává další zpomalování. Profesor Jiří Ambros upozorňuje, že předčasné sjíždění vytváří zpomalovací vlny, které se pak nabalují jedna na druhou a rozlézají se hodně daleko do provozu.
Jak má fungovat správný zip
Pravidlo samo o sobě není nijak složité. Auta v pruhu, který končí, pokračují až tam, kde pruh skutečně skončí, a teprve u konce se začnou střídavě vpouštět mezi vozidla v pruhu pokračujícím. Jedno auto z jedné strany, pak druhé. A tak pořád dokola. Díky tomu se využije celá délka obou pruhů a proud se drží jakž takž rovnoměrně.
Jestliže se ale ukončovaný pruh vyprázdní příliš brzo, vznikne jakési předčasné hrdlo. Auta se tam pak tlačí a výsledkem bývá prudká změna rychlosti, kterou je vidět i o několik set metrů dál. V úsecích dálnic, kde se často pracuje, je vidět ještě jiný nepříjemný jev: když řidiči popojíždějí předčasně v jednom pruhu, ti v ukončovaném pruhu mají tendenci zrychlovat a ‚držet si‘ místo. To následně vede k prudkým brzdám a někdy až ke krátkým šokovým kolapsům pohybu kolony.
Německý institut BASt zjistil, že při správně používaném zipu klesá kolísání rychlosti až o třetinu. Nejde o žádnou magii, jen o to, že auta jedou rovnoměrněji a nebrzdí zbytečně.
Příklady z českých silnic
Snad nejvýrazněji se problém ukazuje na D1. V dlouhých opravách by zip dokázal zkrátit čekání o dost výrazně, hlavně při ranních a odpoledních špičkách. Odborníci říkají, že se situace v poslední době zlepšila, i když jen trochu. Světelné tabule a nové značení ale prý pomohly aspoň tomu, že část řidičů už nezařazuje tak zoufale brzo.
Co mohou dělat řidiči lépe
Ve skutečnosti stačí relativně málo. Řidiči mají:
- jet v obou pruzích až k bodu zúžení,
- nechat si trochu prostoru před sebou,
- počítat s tím, že každý má právo se ve finále zařadit.
Není to žádný závod o pár metrů. Když lidé sledují pohyb celé kolony a ne jen své auto, zip funguje mnohem plynuleji. Evropské státy ukazují, že když se o zipu víc mluví a vysvětluje se jeho smysl, lidé ho začnou používat přirozeněji.
Důležité je nebrat to tak, že někdo někoho ‚předjíždí‘. Oba pruhy mají být využité až do místa, kde reálně končí. Když si tenhle princip řidiči osvojí, uleví tím sobě i ostatním. A v praxi to znamená méně zbytečných kolon, které vznikají úplně jen tak — kvůli tomu, že se sjíždí moc brzo.
Zdroje: cdv.cz, policie.cz, bast.de, mdcr.cz
