Když na zahradě za rodinným domem začal hloubit jámu a přivezl vyřazený lodní kontejner, sousedé kroutili hlavou. Dnes se k němu chodí ptát na rady. Z nenápadného nápadu vznikl energeticky úsporný zahradní dům, který odolá mrazům i letním vedrům a vyšel levněji než běžná přístavba.
Myšlenka využít starý ocelový kontejner jako základ stavby není nová. V Česku se ale většinou objevuje nad zemí jako designový ateliér nebo kancelář. Zakopat ho pod úroveň terénu chce odvahu i přesný plán. Majitel domu zvolil variantu částečně zapuštěného objektu, který z jedné strany splývá se zahradou a z druhé má prosklenou stěnu.
Inspiraci hledal v zahraničí, kde roste počet takzvaných earth sheltered houses, tedy domů chráněných zeminou. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury tvoří budovy téměř 30 procent světové spotřeby energie. Každé řešení, které sníží nároky na vytápění a chlazení, proto dává smysl nejen ekologicky, ale i ekonomicky.
Proč kontejner pod zemí funguje
Zemina má překvapivě stabilní teplotu. Už v hloubce kolem jednoho metru se během roku pohybuje přibližně mezi 8 až 12 stupni Celsia. To znamená, že konstrukce obklopená hlínou netrpí tak výraznými teplotními výkyvy jako běžná stavba vystavená větru a mrazu. V zimě teplo tolik neutíká ven, v létě se interiér nepřehřívá.
Ocelový kontejner navíc nabízí pevnou nosnou konstrukci. Architekti z Fakulty stavební ČVUT dlouhodobě upozorňují, že právě kombinace masivní konstrukce a kvalitní izolace rozhoduje o energetické náročnosti budovy. Majitel proto nechal kontejner z vnější strany opatřit hydroizolací a silnou vrstvou tepelné izolace, aby zabránil kondenzaci vody. Kondenzace znamená srážení vlhkosti na chladném povrchu, což může vést k plísním a korozi.
Kolik to stálo a kde se šetřilo
Vyřazený lodní kontejner se dá pořídit podle stavu zhruba od 60 do 120 tisíc korun. Největší položku ale nepředstavuje samotná ocelová krabice, nýbrž zemní práce, izolace a úprava interiéru. V tomto případě se celkové náklady vyšplhaly přibližně na polovinu částky, kterou by stála klasická zděná přístavba stejné velikosti.
Majitel ušetřil hlavně díky svépomoci. Elektroinstalaci a rozvody vody konzultoval s odborníky, hrubé práce ale zvládl s pomocí rodiny. Důležité bylo správně vyřešit odvodnění pozemku. Pokud by se kolem konstrukce držela voda, tlak zeminy by se zvýšil a konstrukce by mohla trpět. Hydroizolační fólie a drenážní systém proto odvádějí dešťovou vodu stranou.
Výsledek dnes slouží jako pracovna a zimní zahrada v jednom. Díky prosklené čelní stěně proniká dovnitř dostatek denního světla. Obyvatel domu si pochvaluje, že i během tropických dnů zůstává uvnitř příjemných 22 stupňů bez klimatizace. Právě chlazení přitom podle dat Evropské komise patří k nejrychleji rostoucím položkám spotřeby energie v domácnostech.
Na co si dát pozor před realizací
Zakopání kontejneru není jen otázkou odvahy. Stavba pod úrovní terénu podléhá stavebnímu zákonu a často vyžaduje projektovou dokumentaci i statický posudek. Statik posuzuje, zda konstrukce unese tlak zeminy a případné zatížení například pojezdem techniky nad stropem.
Odborníci také doporučují věnovat pozornost větrání. Uzavřený prostor obklopený zeminou může trpět vyšší vlhkostí. Řešením je nucené větrání s rekuperací. Rekuperace znamená zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu, takže při větrání nedochází k výrazným tepelným ztrátám.
Trend, který sílí i v Česku
Zájem o alternativní a nízkoenergetické stavby roste. Podle dat Českého statistického úřadu přibývá rodinných domů v energetické třídě A a B, tedy s velmi nízkou spotřebou energie. Lidé hledají cesty, jak omezit závislost na drahých energiích a zároveň zvýšit komfort bydlení.
Kontejner zapuštěný do země představuje jednu z cest. Nehodí se pro každého a vyžaduje pečlivou přípravu. Pokud se ale podaří sladit projekt, kvalitní izolaci a dobré odvodnění, může vzniknout prostor, který překvapí nejen vzhledem, ale i provozními náklady.
Majitel dnes říká, že by se do projektu pustil znovu. Největší chybou by podle něj bylo podcenit projektovou přípravu. Právě detailní plán mu umožnil proměnit vysmívaný experiment v místo, kam si chodí sousedé pro inspiraci. A možná i pro odvahu udělat na vlastní zahradě něco, co na první pohled působí bláznivě, ale dává smysl.
Zdroje: iea.org, ec.europa.eu, czso.cz, cvut.cz
