Když jsem večer zahlédla sousedku na chodbě, jak do každé boty zasouvá malý kousek obyčejného toaletního mýdla, jen jsem nad tím mávla rukou. Další internetový zázrak, říkala jsem si. Jenže ráno mi své boty ukázala – a já zůstala stát s otevřenou pusou.
Boty, které po celém dni v práci běžně nebyly zrovna voňavé, působily svěže. A hlavně suché. To mě přimělo zjistit, jestli za tím není něco víc než jen lehká parfemace levandule.
Podle průzkumů výrobce obuvi Baťa řeší zápach z bot víc než polovina dospělých, nejčastěji mezi třicítkou a padesátkou. Není to jen estetická nepříjemnost. V uzavřené obuvi se drží vlhkost a teplo – ideální podmínky pro bakterie, které rozkládají pot a vytvářejí typický ostrý odér.
Dermatologové připomínají, že na každém chodidle je přes 250 tisíc potních žláz. Ty zvládnou vyprodukovat i půl litru potu denně, což je víc než si většina lidí připouští. Samotný pot přitom nezapáchá. Problém nastává až ve chvíli, kdy ho mikroorganismy začnou rozkládat na látky s výrazným aroma.
Proč může obyčejné mýdlo pomoct
Mýdlo tvoří takzvané soli mastných kyselin. Ty dokážou narušit buněčné stěny některých bakterií – právě proto si s ním myjeme ruce. Když zůstane přes noc v botě, působí trochu jinak, ale princip je podobný. Postupně uvolňuje svou vůni a zároveň vytváří prostředí, které části mikrobů příliš nesvědčí.
Není nutné sahat po drahých variantách. Obyčejné tuhé mýdlo bez výrazných barviv stačí. Silná parfemace sice přebije pach, ale důležitější je jeho zásaditost. Ta bakteriím obecně moc nevyhovuje, i když samozřejmě nejde o žádnou sterilizaci.
Je dobré si přiznat, že mýdlo zázraky neumí. Spíš omezí množství bakterií a trochu upraví podmínky uvnitř boty. A někdy to úplně stačí.
Pomáhá i jeho pevná struktura. Tuhá kostka dokáže nasáknout část vlhkosti, i když ne tolik jako silikagelové sáčky z krabic od nových bot. V běžné domácnosti ale přes noc udělá svou práci a ráno je vnitřek obuvi znatelně sušší. Není to věda, spíš jednoduchá fyzika.
Co říkají odborníci
Americká akademie dermatologie dlouhodobě zdůrazňuje, že základem prevence zápachu je sucho a omezení bakterií. Doporučuje střídat obuv, nechat ji pořádně vyschnout a dbát na hygienu nohou. Mýdlo sice v oficiálních doporučeních nenajdete, ale do této logiky vlastně zapadá.
Některé mikrobiologické studie publikované v odborných časopisech uvádějí, že zásadité prostředí může brzdit růst bakterií rodu Corynebacterium, které se na zápachu chodidel podílejí. Neznamená to, že problém zmizí navždy. Pokud se ale jejich množství sníží a obuv vyschne, rozdíl bývá citelný.
Odborníci zároveň upozorňují na jednu věc: jestliže jsou boty dlouhodobě vlhké a objeví se plíseň nohou, samotná kostka mýdla situaci nevyřeší. Mykóza je infekce způsobená houbami a patří do rukou lékárníka nebo lékaře. Tady domácí trik nestačí, i když voní sebelíp.
Jak na to, aby to dávalo smysl
Pokud chcete tenhle jednoduchý trik zkusit, držte se pár základních kroků:
- Do každé boty vložte menší, suchý kousek tuhého mýdla.
- Boty nechte otevřené na suchém místě, ne pod radiátorem ani v uzavřené skříni.
- Ráno mýdlo vyndejte a uložte ho tam, kde zůstane v suchu do dalšího použití
U silně promočených bot nečekejte efekt po jediné noci. U běžně nošené pracovní obuvi jsem si ale změny všimla docela rychle. Po několika dnech byly ráno méně vlhké a zápach už nebyl tak výrazný, skoro žádný.
Samozřejmě to nenahrazuje pravidelné mytí nohou, výměnu vložek ani střídání bot. Beru to spíš jako levný doplněk, který nic nestojí a může pomoct. Občas stačí opravdu obyčejná kostka mýdla, co leží roky v koupelně – a najednou má nové využití.
Zdroje: aad.org, ncbi.nlm.nih.gov, bata.com, who.int
