Někteří senioři si letos mohou polepšit víc, než čekali. Nejde o žádné plošné navyšování důchodů, ale o konkrétní doplatek, který závisí na splnění jedné podmínky. Rozhoduje detail, který má mnoho lidí ve své osobní historii – a přesto o něm často netuší.
Jde o takzvané výchovné, tedy zvýšení starobního důchodu za vychované dítě. Opatření má alespoň částečně dorovnat rozdíly mezi penzemi mužů a žen. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení totiž ženy pobírají v průměru o několik tisíc korun méně, mimo jiné proto, že častěji přerušují kariéru kvůli péči o děti.
Částka činí 500 korun měsíčně za každé dítě. U tří dětí tak může jít o 1 500 korun navíc, a to trvale. Nejde o jednorázový příspěvek ani sociální dávku, ale o součást důchodu. Přesto se netýká automaticky všech – záleží na tom, kdo o dítě skutečně pečoval.
Kdo má na peníze nárok a co stát sleduje
Pravidlo je v zásadě jednoduché: nárok má rodič, který o dítě pečoval v největším rozsahu. Ve většině případů je to matka, zákon ale počítá i s otci nebo jinými osobami, které dítě vychovávaly.
ČSSZ při posuzování vychází z dostupných evidencí – sleduje například čerpání rodičovské dovolené nebo další záznamy o péči. Pokud podmínky splní oba rodiče, měli by se mezi sebou domluvit. Když k dohodě nedojde, rozhodne úřad podle toho, jak péče reálně probíhala.
Zásadní je především období do čtyř let věku dítěte. Právě tehdy bývá jeden z rodičů doma, nebo pracuje jen omezeně a odvádí nižší pojistné – a to se později promítne do výše penze.
Toto časné období má na budoucí důchod větší dopad, než si řada lidí připouští. Nižší výdělky, kratší úvazky, někdy úplná pauza v práci. To všechno se do výpočtu započítá.
Ti, kteří odešli do starobního důchodu ještě před zavedením výchovného, dostali navýšení automaticky. U nových žádostí se vše řeší už při podání žádosti o důchod. Pokud má někdo pocit, že mu částka nebyla přiznána správně, může podat námitku – i když to znamená další papírování navíc.
Kolik lidí už vyšší důchod pobírá
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí pobírají výchovné stovky tisíc seniorů. Nejčastěji ženy se dvěma či třemi dětmi. V praxi to znamená navýšení zhruba o 1 000 až 1 500 korun měsíčně.
Ekonomové připomínají, že rozdíl mezi důchody mužů a žen tím sice klesl, úplně ale nezmizel. Průměrná penze žen je stále o několik tisíc korun nižší. Důvodů je víc – nejen samotná péče o děti, ale i nižší mzdy v některých oborech nebo častější práce na zkrácený úvazek.
Na co si dát při žádosti pozor
Největší komplikace obvykle nastává ve chvíli, kdy péče nebyla jednoznačná. Rodiče se střídali, nebo bylo dítě svěřeno jiné osobě. V takových případech úřad zkoumá detaily a může si vyžádat další podklady.
Vychází se z údajů matriky, evidence obyvatel i záznamů o rodičovské. Pokud něco chybí, řízení se protáhne – někdy o týdny. Proto se vyplatí doložit vše hned při podání žádosti. Hodí se rodné listy dětí, případně rozhodnutí soudu o svěření do péče, i když si člověk myslí že je úřad má.
Rozhodující tedy není žádná mimořádná valorizace ani nové politické rozhodnutí. Jde o osobní historii každého žadatele. Kdo o dítě skutečně pečoval, má na zvýšení nárok. Kdo péči nedoloží, může o pětistovku měsíčně přijít. A v době, kdy průměrný starobní důchod podle ČSSZ přesahuje dvacet tisíc korun, to rozhodně není zanedbatelná částka.
Zdroje: mpsv.cz, cssz.cz, novinky.cz, idnes.cz
