V nejvyšších polohách Krkonoš objevili botanici rostlinu, která podle současných poznatků neroste nikde jinde na světě. Přežívá v drsném prostředí ledovcového karu a její nález překvapil i zkušené odborníky. Znovu se tak ukazuje, že české hory mají význam daleko za hranicemi republiky.
Na první pohled působí nenápadně. Drobná bylina s malými květy vyrůstá v přísně střežené části národního parku, kam se běžný návštěvník vůbec nedostane. Vědci na ni narazili při dlouhodobém sledování alpínské tundry, tedy pásma bezlesí nad horní hranicí lesa. Právě tady se dochovaly druhy, které pamatují dobu ledovou a změny klimatu posledních tisíciletí.
Správa Krkonošského národního parku uvedla, že jde o endemit – druh vázaný výhradně na jediné místo. V evropských podmínkách dnes už spíš rarita. Většina hor je totiž botanicky prozkoumaná velmi podrobně a nové druhy se objevují jen výjimečně.
Rostlina z doby ledové
Krkonoše bývají označovány jako malý ostrov arktické přírody uprostřed střední Evropy. V době ledové sem pronikly chladnomilné rostliny ze severu a několik z nich tu zůstalo dodnes. Nově popsaný druh roste na kamenitém svahu, kde sníh leží dlouhé měsíce a půda zůstává studená, někdy až do léta.
Silný vítr, kyselá půda a nízké teploty – kombinace, která by většinu rostlin rychle zlikvidovala. Tahle se ale přizpůsobila. Kvete krátce a těsně při zemi, aby ji vítr nespálil a nepolámal. Listy má tužší, s pevnější pokožkou, což omezuje ztrátu vody. Vegetační období je tu opravdu krátké, pár týdnů a dost.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR připomínají, že podobné reliktní druhy jsou na změny prostředí mimořádně citlivé. Stačí několik teplejších sezon za sebou a konkurenčně silnější rostliny je mohou začít vytlačovat. V alpínské tundře se už dnes šíří trávy a keře z nižších poloh, což mění rovnováhu, která tu panovala stovky let.
Proč je objev tak výjimečný
Jedinečnost nového druhu potvrdila genetická analýza. Vědci porovnali jeho DNA s databázemi známých rostlin a zjistili, že se od nejbližších příbuzných liší víc, než se čekalo. Právě genetická odlišnost je při určování nového druhu zásadní, bez ní by šlo jen o variantu už známé rostliny.
Krkonoše patří mezi dlouhodobě sledovaná území, o to větší váhu objev má. Každý nově popsaný druh rozšiřuje představu o tom, jak se zdejší příroda vyvíjela po ústupu ledovců. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR roste v pohoří více než 1200 druhů cévnatých rostlin, desítky z nich jsou kriticky ohrožené.
Rostlina zatím nemá české jméno. Čeká ji detailní morfologický popis, tedy rozbor tvaru a stavby jednotlivých částí, a zveřejnění v odborném časopise. Až poté může být oficiálně uznána mezinárodní botanickou komunitou – celý proces trvá měsíce, někdy i déle.
Křehká rovnováha hor
Přesné místo nálezu zůstává neveřejné. Správa parku už v minulosti řešila situace, kdy zvýšený zájem lidí poškodil citlivé lokality. Alpínská tundra se obnovuje velmi pomalu; jeden neopatrný krok mimo stezku může zničit rostliny, které tam rostly desítky let.
Klimatologové zároveň upozorňují, že horské oblasti se oteplují rychleji než nížiny. Sníh mizí dřív, zimy jsou kratší a vodní režim stanovišť se mění. Pro druh, který je závislý na dlouhé sněhové pokrývce, to může být zásadní problém, možná i existenční.
Objev tak není jen zajímavostí pro botaniky. Připomíná, že i v relativně malé zemi existují místa, kde si příroda po tisíce let žila vlastním tempem. Nestačí o tom jen číst. Respektovat pravidla národního parku a chovat se v horách ohleduplně, to je vlastně to nejmenší co může každý udělat.
Zdroje: krnap.cz, botany.cz, aopk.gov.cz, avcr.cz
