Les umí zklidnit hlavu během pár minut, jenže o kousek dál může přijít zvláštní neklid. Dnes už se ukazuje, že to není náhoda ani žádné pověry. Do hry vstupuje světlo, zvuky i samotné uspořádání prostoru. A české lesy v tomhle směru nabízí až překvapivě velkou rozmanitost.
Stačí pár kroků. Z řídkého borového lesa vejdete do husté smrčiny a pocit se změní skoro okamžitě. Někde se dech zpomalí, jinde člověk zpozorní ani neví proč. Psychologové říkají, že mozek si prostředí rychle vyhodnocuje podle míry bezpečí.
Důležité je hlavně to, jak dobře se dá v prostoru vyznat. Když je mezi stromy vidět dál a světlo dopadá až na zem, působí to přehledněji. V hustém porostu naopak přichází nejistota, i když si to člověk úplně neuvědomí.
Světlo které rozhoduje o náladě
Právě světlo patří mezi nejsilnější vlivy. Listnaté lesy bývají otevřenější a slunce se dostane až dolů, což podporuje tvorbu serotoninu. Ten souvisí s pocitem pohody. Smrkové porosty jsou tmavší, světlo spíš pohlcují a vznikají tam kontrasty, které mozek čte jako možné riziko.
V environmentální psychologii se často mluví o principu prospekt a refugium. Jinými slovy chceme vidět kolem sebe, ale zároveň mít kam se schovat. Prospekt je výhled, refugium jakési krytí. Kombinace obojího působí nejpříjemněji.
Zvuky lesa a jejich skrytý vliv
Les rozhodně není tichý, jen to na první poslech tak nepůsobí. Šum listí, ptáci nebo voda v dálce vytváří přirozené pozadí, které snižuje hladinu kortizolu. Jenže pak stačí prasknutí větve a napětí je zpátky.
Odborníci na akustiku upozorňují, že husté jehličnaté lesy tlumí vyšší frekvence a víc vyniknou ty hlubší. A ty máme někde v sobě spojené s hrozbou. Otevřenější krajina naopak zní pestřeji, což mozek vyhodnotí jako bezpečnější i když to není vždy pravda.
Struktura lesa a orientace v prostoru
Roli hraje i to, jak jsou stromy uspořádané. Pravidelné řady typické pro hospodářské smrčiny působí někdy až nepřirozeně a člověk se v nich hůř orientuje. V přirozeném lese, kde má každý strom trochu jinou výšku a terén není rovný, je víc záchytných bodů.
Lesníci z výzkumných ústavů dlouhodobě upozorňují, že pestřejší les není jen lepší pro přírodu. Lidé se v něm cítí jistěji a paradoxně se tolik neunaví, i když ujdou stejnou vzdálenost.
Vůně a chemie lesa
Své dělají i vůně. Stromy uvolňují látky zvané fytoncidy, které mají antibakteriální účinky. Podle japonských studií můžou podpořit i imunitu. V borových nebo smíšených lesích jich bývá víc než v hustých smrčinách, i když to nejde úplně přesně změřit v každém místě.
Výsledný pocit nevzniká z jedné věci. Je to směs světla, zvuku i vůní. Když něco z toho nesedí, může se objevit neklid, i když vlastně není důvod.
Jak si vybrat místo kde se budete cítit dobře
Pokud jdete do lesa hlavně kvůli klidu, zkuste si všímat pár jednoduchých věcí. Ideální bývají místa kde:
- světlo dopadá až na zem mezi koruny
- jsou slyšet různé přírodní zvuky ne jen jeden monotónní
- krajina nabízí orientační body, třeba skály nebo různé výšky stromů
Když vám nějaké místo není příjemné, není nutné to lámat přes koleno. Tělo jen reaguje na podmínky, které kdysi mohly znamenat riziko. Les tak není jen místem odpočinku ale i připomínkou, jak citlivě vnímáme okolí.
Zdroje: nature.com, ncbi.nlm.nih.gov, apa.org, vuholm.cz
