Kruhy z hub, které lze zahlédnout v českých lesích i na loukách, vypadají trochu záhadně. Ve skutečnosti za nimi stojí docela obyčejný přírodní děj, který vědci sledují už dlouho. Jak vlastně vznikají a proč mívají tak pravidelný tvar?
Na první pohled to připomene pohádky o čarodějnicích. Jenže jde o projev růstu podhoubí, tedy sítě jemných vláken skrytých v půdě. Tato vlákna, říká se jim mycelium, se rozrůstají víceméně rovnoměrně na všechny strany.
Když má houba dost živin, tlačí se dál od středu. Starší části postupně mizí a nové plodnice vyrůstají po obvodu. Díky tomu vzniká tvar kruhu, který se rok co rok o něco zvětší, někdy sotva znatelně.
Jak vzniká pravidelný kruh z hub
Základ je právě mycelium. Pod zemí vytváří tenká vlákna, která rozkládají zbytky rostlin a další organickou hmotu. Tím si houby zajišťují živiny pro další růst, není to nic složitého ale funguje to.
Růst probíhá směrem ven od středu. Jakmile se živiny v určité části vyčerpají, růst se tam zastaví. Naopak na okrajích, kde je půda ještě „bohatá“, se objevují nové houby. Proto vidíme kruh, i když samotný organismus je mnohem větší a schovaný pod povrchem.
Proč jsou kruhy někdy viditelné i bez hub
Zajímavé je, že kruhy nejsou vždy tvořené jen houbami samotnými. Často se projeví i na trávníku. Okraj bývá sytě zelený, zatímco střed působí suše nebo vybledle.
Souvisí to s tím, že houby mění složení půdy. Uvolňují dusík, který podporuje růst rostlin. Na okraji tak tráva roste rychleji a má výraznější barvu, někdy až nepřirozeně.
Uprostřed naopak dochází k úbytku živin a někdy i horšímu zadržování vody. Výsledkem je kontrast, který je z dálky docela nápadný, skoro jako kdyby to někdo namaloval.
Které druhy hub kruhy vytvářejí
Ne každá houba má schopnost tvořit takhle pravidelné tvary. V české přírodě se s tím setkáme hlavně u několika druhů:
- špička obecná
- pečárka polní
- strmělka mlženka
Tyto houby mají specifický způsob růstu mycelia, který podporuje rovnoměrné šíření. Díky tomu vznikají kruhy, které mohou mít pár metrů ale klidně i desítky metrů v průměru.
Mýty versus realita
Kolem čarodějných kruhů se v minulosti vyprávěla spousta příběhů. Lidé věřili, že jde o místa kde tančily nadpřirozené bytosti. Vstoupit dovnitř prý mohlo přinést smůlu, nebo naopak zvláštní schopnosti.
Dnešní mykologie tyhle představy vysvětluje jinak. Jde o čistě biologický jev, nic tajemného v tom vlastně není. Přesto to má své kouzlo, protože tak pravidelné tvary v přírodě nejsou úplně běžné.
Když na takový kruh narazíte, není potřeba se mu vyhýbat. Naopak může ukazovat, že půda je zdravá a živá. Aktivní mycelium znamená, že se v ní odehrávají důležité rozkladné procesy.
Zkuste si toho všímat i v čase. Kruh se obvykle pomalu rozšiřuje, někdy sotva patrně. A právě to je na tom zajímavé, člověk vlastně sleduje přírodu při práci.
Zdroje: nature.com, britannica.com, sciencedirect.com, nhm.ac.uk
