Na první pohled to působí skoro jako pohádka. Kmeny borovic i smrků se stáčí do spirál, chvíli klesají k zemi a pak zas míří nahoru. Není to náhoda ani práce člověka. Dnes už se ví, že za tím stojí víc věcí najednou, které se v lese potkají.
Tyhle zvláštní porosty najdete hlavně v horách a podhůří. Třeba Krušné hory nebo okraje Šumavy, tam je to docela běžné i když si toho někdo všimne až na druhý pohled. Stromy tam prostě nerostou rovně, podmínky jsou tvrdší než dole v nížinách.
Za pokřivenými kmeny bývá směs vlivů. Strom se jen snaží přežít a nějak se přizpůsobit, a z toho pak vznikají tvary které vypadají dost neobvykle.
Vítr jako tichý sochař lesa
Silný vítr, a hlavně dlouhodobý, patří mezi hlavní důvody. Na otevřených místech v horách tlačí na mladé stromky pořád dokola. Kmen se vychýlí a strom si pomůže tím, že vytváří takzvané reakční dřevo, což je speciální typ dřeva co drží stabilitu.
Výsledek je ten, že strom roste křivě, někdy až do oblouku. Jakmile se podmínky změní, třeba získá závětří, začne zas růst rovně. Proto vznikají ty esovité tvary, které vypadají skoro jako by je někdo plánoval.
Sníh, mráz a nerovná půda
Velkou roli hraje i sníh. Těžký mokrý sníh umí mladé stromky ohnout klidně až k zemi, a když se to opakuje víc zim po sobě, kmen už tak zůstane. Strom pak pokračuje z nové pozice a vznikají ty zvláštní křivky.
Důležitá je i půda. V kamenitých nebo podmáčených místech nemají kořeny úplně pevnou oporu. Strom se nakloní už jako malý, a jak roste za světlem tak se to ještě víc projeví.
Biologové tomu říkají fototropismus, schopnost reagovat na světlo. Strom se prostě natáčí za sluncem i když musí růst trochu nepřirozeně, no není to úplně rovné.
Genetika a poškození zvěří
Ne všechno ale způsobuje počasí. Někdy v tom je genetika. Některé stromy mají sklon k nepravidelnému růstu už od začátku, a pak je najdete pohromadě což působí zvláštně.
Velký vliv má i zvěř. Okusování mladých výhonků nutí strom hledat jiné směry růstu. Když se to děje opakovaně, kmen se začne větvit a kroutit. Podobně působí i mechanické poškození třeba padající větve nebo námraza.
Zajímavé je, že tyhle deformace nemusí být pro strom špatné. Křivý kmen často odolá větru líp než úplně rovný. Les si tak vlastně vytváří strukturu která je odolnější vůči extrémům.
Co si z toho odnést při procházce lesem
Když příště v lese narazíte na pokroucené stromy, nejde o žádnou záhadu ani zásah člověka. Stačí se rozhlédnout kolem. Otevřený terén, vítr nebo stopy po těžkém sněhu napoví docela dost, i bez cedulí.
Les není něco neměnného. Pořád reaguje na prostředí a hledá rovnováhu, i když to někdy vypadá zvláštně. A právě v těch nepravidelnostech je jeho kouzlo, i když to není na první pohled dokonalé.
Zdroje: nature.com, lesycr.cz, britannica.com, nasa.gov
