Štědrý večer v českých domácnostech není jen o jídle a rozbalování dárků. Spousta zvyků, které se drží po generace, má docela hluboký význam a někdy sahá až někam před křesťanství. Proč se vlastně hází střevícem za dveře, a co má ukázat rozkrojené jablko?
V řadě rodin se tyhle věci berou spíš jako zábava, takové odlehčení večera. Jenže když se na to člověk podívá blíž, skrývá se v nich dost silná představa o budoucnosti, obavách i nadějích. Etnologové často zmiňují, že vánoční zvyky souvisí s koncem roku a touhou zjistit, co bude dál.
Štědrý den byl dřív chápán skoro jako magický okamžik. Podle historiků z Národního muzea lidé věřili, že se na chvíli otevírá hranice mezi světem živých a tím neznámým. A právě proto vznikaly různé rituály, někdy docela zvláštní, které měly budoucnost aspoň trochu poodhalit, nebo ji i ovlivnit.
Hod střevícem jako věštba svatby
Jeden z nejznámějších zvyků patří svobodným dívkám. Stoupnou si zády ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Když špička míří ven, znamená to svatbu nebo odchod z domu. Pokud zůstane směrem dovnitř, asi ještě rok zůstanou doma, říká se.
Tenhle zvyk není jen tak náhodný. Má kořeny ve starších evropských rituálech, kde obuv znamenala cestu, změnu, posun. Nešlo přitom jen o romantiku jak by se mohlo zdát, ale i o docela praktickou věc, budoucnost ženy v tehdejší společnosti nebyla jistá vůbec.
Jablko jako mapa zdraví a štěstí
Po večeři přichází na řadu jablko. Rozkrojí se napříč a sleduje se, jak vypadá jádřinec. Když připomíná hvězdu, má to znamenat zdraví a pohodu. Pokud se tam objeví kříž, bere se to spíš jako varování před nemocí nebo smůlou, i když dnes už to málokdo bere vážně.
Jablko samo o sobě mělo v Evropě silnou symboliku. Spojovalo se se životem, plodností a tak nějak i s kontinuitou. Ta hvězda uvnitř plodu, když se povede, působí docela přirozeně jako něco ochranného. Podobné výklady se objevují i jinde ve střední Evropě, není to jen česká zvláštnost.
Zajímavé je, že tenhle zvyk přežil i dobu, kdy jiné tradice mizely. Podle výzkumů z minulého století se krájení jablek drželo hlavně proto, že je jednoduché a každý si ho snadno zapamatuje. Není k tomu potřeba skoro nic, jen jablko a chvilka času.
Magie všedních věcí
Na těchto zvycích je hezky vidět, jak obyčejné věci dostávají během Vánoc zvláštní význam. Střevíc i jablko měl doma každý, žádný luxus. A právě to z nich udělalo součást tradic.
- Střevíc znamenal pohyb a změnu
- Jablko se spojovalo se zdravím a životem
- Štědrý večer byl brán jako čas, kdy se dá něco vyvěštit
Proč tyto tradice přežívají dodnes
I dnes tyhle zvyky úplně nezmizely. Psychologové říkají, že lidé mají potřebu rituálů, které jim dávají pocit jistoty, i když tomu třeba úplně nevěří. Vánoce tohle ještě zesilují, protože jde hlavně o společný čas.
Samozřejmě se to proměňuje. Dnes už málokdo hází střevíc s tím, že čeká skutečnou věštbu. Spíš jde o tradici, zvyk, něco co patří k rodinné atmosféře. U jablka je to podobné, spíš symbol než předpověď budoucnosti.
Pokud si to chcete doma připomenout, není potřeba nic složitého. Stačí zapojit děti, ukázat jim co a jak. V tom je vlastně ta hlavní síla těchto zvyků. Nejde o výsledek, ale o chvíli kdy se rodina na moment zastaví a je spolu, i když třeba jen na pár minut.
Zdroje: nm.cz, wikipedia.org, rozhlas.cz, lidovky.cz
