Duben, jaký si většina lidí nepamatuje. Teploty lítaly nahoru dolů, někdy během pár dnů, a meteorologové přiznávají, že podobně rozhozený průběh jara se v datech objevuje jen těžko.
Hned na začátku měsíce padaly letní hodnoty přes 25 °C, aby je vzápětí vystřídaly ranní mrazy a ve vyšších polohách dokonce sníh. Tak rychlé obraty dělají potíže zemědělcům při setí, zahrádkářům spálily květy stromů a alergikům spíš přitížily. Podle dat ČHMÚ se průměrná denní teplota na některých místech změnila až o patnáct stupňů během jediného týdne.
Do toho chybí srážky. Projekt Intersucho ve svých pravidelných přehledech upozorňuje, že půda zůstává místy podnormálně suchá, přestože by se na jaře zásoby vláhy obvykle doplňovat měly. Letos se to zkrátka neděje, alespoň ne v potřebném rozsahu.
Extrémní výkyvy teplot lámou jarní stereotypy
Duben bývá proměnlivý, to je známá věc. Jenže letošní čísla vybočují víc, než je zdrávo. ČHMÚ uvedl, že některé stanice zaznamenaly vůbec nejteplejší první dekádu dubna od začátku měření. A sotva si lidé zvykli na krátké rukávy, přišel vpád studeného vzduchu od severu a mráz i v nížinách.
Nejde jen o to, že se ochladilo. Podstatné je načasování. Stromy už byly rozkvetlé, teplo je urychlilo. Když pak teplota spadla pod nulu, květy na mnoha místech zčernaly a bylo vymalováno. Ovocnáři z jižní Moravy podle Agrární komory hlásí výrazné škody na meruňkách i broskvích, a sezóna tak může být slabší než obvykle.
Sucho a vítr zvyšují riziko požárů
Teplé a větrné dny vysušily povrch půdy nezvykle rychle. Na jaře to takhle obvykle nevypadá. Hasičský záchranný sbor musel v několika krajích opakovaně varovat před zvýšeným rizikem požárů trávy a lesů, někde už k menším zásahům i došlo.
Když se sejde nízká vlhkost, vyšší teploty a vítr, vzniká prostředí, které odborníci označují jako požárně nebezpečné období. Stačí malá nepozornost. Sucho se ale neprojevuje jen na povrchu. Hydrologové sledují podprůměrné průtoky některých toků a upozorňují, že bez vydatnějších dešťů může být problém i v létě.
Půdní sucho totiž znamená, že voda nepronikne do hlubších vrstev. A právě tam ji rostliny během horkých měsíců potřebují nejvíc. Pokud se profil nenaplní teď, později už to jde jen těžko dohnat.
Co za tím stojí? Oteplování i změny v proudění
Klimatologové dlouhodobě upozorňují, že střední Evropa se otepluje rychleji než činí globální průměr. Zprávy IPCC opakovaně zmiňují, že s vyšší teplotou atmosféry roste i pravděpodobnost extrémních výkyvů. Teplejší vzduch udrží víc vodní páry, což může zesílit bouřky, ale zároveň prodlužovat suchá období mezi nimi.
Roli hraje i proudění v atmosféře. Pokud zeslábne takzvané zonální proudění, tedy převládající západní vítr nad Evropou, mohou se nad jedním územím déle držet tlakové výše nebo naopak studené vpády. A počasí pak nemá tendenci se plynule měnit, spíš se zasekne v jednom režimu.
Jak se přizpůsobit počasí, které ztrácí předvídatelnost
Pro domácnosti z toho plyne jediné, počítat s rychlými změnami. Plánovat s určitou rezervou a sledovat krátkodobé předpovědi, které jsou dnes díky numerickým modelům poměrně spolehlivé aspoň na pár dnů dopředu.
Zahrádkáři mohou citlivé rostliny překrýt netkanou textilií, případně výsadbu o pár dnů posunout. Není to samospásné, ale může to pomoct. U ovocných stromů už je situace složitější, tam rozhodují hodiny.
Města by podle části odborníků měla víc investovat do zadržování vody v krajině. Dešťové zahrady, propustné povrchy nebo obnova mokřadů dokážou zmírnit dopady sucha i přívalových dešťů. Ministerstvo životního prostředí sice nabízí dotační programy, jenže zájem obcí je často vyšší než dostupné peníze.
Letošní duben tak nepůsobí jen jako náhodný výkyv. Spíš zapadá do trendu, který statistiky naznačují už delší dobu. Extrémy se objevují častěji než dřív a počasí, jaké si mnozí pamatují z dětství, se pomalu vytrácí. Nahrazuje ho klima náročnější na plánování i odolnost, a to je realita, na kterou si budeme muset zvyknout.
Zdroje: chmi.cz, intersucho.cz, ipcc.ch, hzscr.cz
