Ostatní

Takto skladovali jablka naši předkové. Vydržela šťavnatá a bez jediné skvrnky až do jara

Takto skladovali jablka naši předkové. Vydržela šťavnatá a bez jediné skvrnky až do jara

Naši předkové uměli uchovat jablka v dobré kondici klidně celé měsíce, a to bez dnešních vymožeností. Spoléhali na sklep, správné odrůdy i pár jednoduchých zásad, které se dnes znovu objevují. Něco z toho potvrzují i současní ovocnáři.

Jak to, že jablka vydržela až do jara a přitom nebyla seschlá ani nahnilá? Nebyla to náhoda. Spíš pečlivý postup, který se dodržoval. Lidé tehdy vnímali, že ovoce po sklizni pořád „žije“. Uvolňuje látky a ty pak ovlivňují zrání i kažení.

Důležitý byl už samotný sběr. Trhalo se ručně a opatrně, bez otlaků. Poškozené kusy neměly ve skladu co dělat. Stačila malá ranka a za pár týdnů bylo po jablku. Tohle ostatně zmiňují i dnešní ovocnáři z ÚKZÚZ, třídění je prostě základ.

Správné prostředí rozhodovalo

Hlavní roli měl sklep. Ale ne každý. Ideální byl chladný, spíš tmavý a lehce vlhký prostor, teplota někde mezi 2 až 5 stupni. Právě chlad zpomaluje zrání a taky brzdí mikroorganismy, které způsobují hnilobu.

Čtěte také

Zemní sklepy měly výhodu v tom, že držely teplotu poměrně stabilní. Dnes se ví, že kolísání teploty je pro ovoce docela problém. Tehdy to lidé nepočítali vědecky, ale věděli co funguje, a to se počítá.

Takto skladovali jablka naši předkové. Vydržela šťavnatá a bez jediné skvrnky až do jara
Zdroj: Pexels.com

Každé jablko zvlášť

Jablka se nedávala na jednu hromadu. Ukládala se jednotlivě, často do dřevěných beden, kde byla sláma nebo papír. Mělo to jednoduchý důvod. Když jedno začalo hnít, neodnesla to celá zásoba.

Důležitý byl i rozestup. Jablka totiž uvolňují etylen, plyn který urychluje zrání. Když se nahromadí, jde všechno rychleji do kopru. Oddělením se tenhle efekt dost omezil.

Čtěte také
  • uložení ideálně v jedné vrstvě
  • proložení papírem nebo slámou
  • občasná kontrola a vyřazení špatných kusů

Kontrola byla běžná věc. Lidé do sklepa chodili a jakmile našli měkké nebo podezřelé jablko, šlo pryč. Není to nic složitého, ale fungovalo to.

Na odrůdě záleželo víc než se zdá

Ne každé jablko vydrží dlouho. To naši předkové věděli a sázeli hlavně zimní odrůdy. Mají pevnější dužinu i silnější slupku, takže pomaleji ztrácí vodu a hůř je napadají plísně.

Typické byly třeba Boskoopské nebo Matčino. Ty vydržely měsíce a chuť zůstala docela dobrá. Dnes se k nim pěstitelé vrací, protože moderní odrůdy bývají rychlé, ale na sklad nic moc.

Čtěte také
Takto skladovali jablka naši předkové. Vydržela šťavnatá a bez jediné skvrnky až do jara
Zdroj: Pexels.com

Staré postupy fungují i dnes

Je zajímavé, že dnešní velké sklady vlastně dělají něco podobného. Řízená atmosféra jen napodobuje to, co dřív zvládl sklep. Méně kyslíku, pomalejší zrání.

Pokud chcete jablka uchovat doma, stačí se držet pár věcí. Vybrat nepoškozené plody, dát je odděleně a zajistit chlad bez velkých výkyvů. Není potřeba žádná složitá technika.

Čtěte také

Možná právě v té jednoduchosti je to hlavní. Není to dokonalé, občas se něco pokazí, ale když se to dělá poctivě, výsledky jsou překvapivě dobré. A to platilo tehdy stejně jako dneska

Zdroje: ukzuz.cz, mendelu.cz, naszp.cz, zahrada.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *