Firmy dnes zoufale shánějí lidi na kybernetickou bezpečnost, jenže ve školách je pořád spíš prázdno než plno. Podle čerstvých dat chybí napříč Evropou statisíce specialistů, kteří by zvládli chránit data a systémy. Poptávka přitom roste rok od roku, zájem studentů ale nestačí.
Kybernetická bezpečnost už dávno není jen věc bank nebo úřadů. Útoky míří na firmy, nemocnice i malé podnikatele a jejich počet roste, někdy až nepříjemně rychle. Jde hlavně o data, tedy informace, které mají často větší hodnotu než samotný majetek. A přesto se tomuhle oboru věnuje jen málo lidí.
Evropská agentura ENISA upozorňuje, že na trhu chybí stovky tisíc odborníků. Tenhle nedostatek tlačí mzdy nahoru a firmy začínají nabízet benefity, které by ještě nedávno čekal spíš manažer než specialista.
Proč poptávka roste rychleji než nabídka
Digitalizace zasáhla skoro všechny obory. Dnes pracuje s daty prakticky každá firma, většina služeb běží online a to prostě zvyšuje riziko útoků. Hackeři si navíc pomáhají automatizací i umělou inteligencí, takže útoky jsou rychlejší a někdy i hůř odhalitelné.
Kybernetická bezpečnost není jen jedna věc. Řeší se ochrana sítí, tedy infrastruktury kudy data proudí, ale taky aplikace nebo řízení rizik. Odborník musí rozumět technologiím, ale i lidem protože právě člověk bývá často nejslabší článek.

Co přesně tito specialisté dělají
Možná to zní překvapivě, ale nejde jen o programování. Často jde o analýzu hrozeb, testování systémů a hledání slabin, které nejsou na první pohled vidět. Někdy se útoky přímo simulují aby se chyby našly dřív než je zneužije někdo cizí.
Typické činnosti vypadají třeba takhle:
- sledování podezřelého chování v síti
- testování zabezpečení různých systémů
- nastavování ochrany a reakcí na incidenty
Často se mluví o takzvaných etických hackerech. To jsou lidé, kteří systémy testují legálně a se souhlasem firmy. Nejde o žádné hackery z filmů, spíš o specialisty kteří hledají chyby dřív než někdo jiný.
Proč se této profesi věnuje tak málo studentů
Důvodů je víc. Obor není úplně jednoduchý, vyžaduje technické znalosti i ochotu pořád se učit nové věci. Technologie se mění rychle a kdo zaspí, má problém držet krok. A taky chybí povědomí, spousta studentů vlastně ani netuší co všechno tahle práce obnáší.
Školy navíc reagují pomaleji než samotný trh. Studijní programy se mění postupně, zatímco praxe se posouvá skoro každý den, někdy i rychleji než by bylo zdrávo.

Kolik si lze vydělat a co čekat do budoucna
Mzdy v kybernetické bezpečnosti patří k těm rychle rostoucím v rámci IT. Zkušený specialista si v Česku běžně přijde na více než sto tisíc korun měsíčně, u seniorních pozic to jde ještě výš. K tomu se přidává flexibilní režim práce a často i možnost pracovat odkudkoliv.
Odhady říkají, že během několika let bude situace ještě napjatější. Útoků přibývá, regulace zpřísňují pravidla a firmy si nemůžou dovolit chyby. Jinak řečeno budou ochotné zaplatit skoro cokoliv jen aby měly svoje systémy v bezpečí.
Pro zájemce je to docela velká příležitost, která se neobjevuje často. Stabilní obor, vysoké příjmy a práce, která má smysl. Jen je potřeba začít včas protože pár let náskoku může hrát docela zásadní roli.
Zdroje: enisa.europa.eu, euronews.com, csoonline.com, zdnet.com
