Na trhu práce se nenápadně děje posun, který málokdo čekal. Některé kancelářské obory řeší automatizaci a nejistotu, zatímco nástrojaři jdou opačným směrem. Zkušení lidé v tomhle řemesle si dnes řeknou o peníze, které dřív patřily spíš vrcholovému managementu.
Nástrojař není jen „někdo u stroje“. Vyrábí a opravuje formy, lisy nebo části zařízení, bez kterých by výroba v automotive nebo plastu v podstatě stála. Přesto zájem mladých slábne, školy to potvrzují už roky a čísla moc optimistická nejsou.
Nedostatek lidí žene platy nahoru
Data z Českého statistického úřadu ukazují, že absolventů technických učňáků ubývá. Firmy tak berou skoro každého, kdo něco umí a hlavně má praxi. Není výjimka, že seniorní nástrojař má výplatu ve vyšších desítkách tisíc korun měsíčně, někdy i víc.
Personalisté to říkají docela otevřeně. Kdo je dobrý, ten si vyjedná podmínky podobné manažerům. Nejde jen o mzdu, ale taky o bonusy, náborové příspěvky nebo volnější režim práce, což by dřív u řemesla moc nečekal nikdo.
Proč mladí o řemeslo nestojí
Důvodů je víc a nejsou úplně nové. Technické obory mají pořád pověst těžké práce, což mladší generaci moc neláká. Často radši sáhnou po kancelářské cestě, i když jistota tam dnes už taky není.
Svou roli hraje i to, jak se obor prezentuje. Málokdo vidí, že dnešní nástrojař pracuje s počítačovými modely a CNC stroji, což jsou vlastně přesné stroje řízené počítačem. Nejde jen o ruce, ale i o hlavu.
Firmy se snaží něco změnit, spolupracují se školami, dávají stipendia a modernizují dílny. Jenže problém je hlubší. Starší pracovníci odcházejí rychleji, než přichází noví a ten nepoměr je znát.
Jak vypadá práce a proč je tak ceněná
Nástrojař musí chápat materiály, konstrukci i přesné obrábění. Stačí malá chyba a škody jdou do milionů, někdy i víc. Právě tahle odpovědnost tlačí mzdy nahoru.
- výroba a úprava lisovacích nástrojů
- čtení a používání technické dokumentace
- kontrola přesnosti v tisícinách milimetru
Tohle se člověk nenaučí za pár měsíců. Trvá to roky a zkušenosti se sbírají postupně, někdy i metodou pokus omyl, i když to firmy nerady slyší.
Budoucnost oboru není černá
I když se říká, že nástrojařů ubývá, poptávka spíš roste. S automatizací výroby roste i potřeba přesných nástrojů. Bez nich žádná linka fungovat nebude, i kdyby byla sebevíc moderní.
Trochu paradoxně tak technologie význam řemesla spíš posilují. Není to návrat do minulosti, jak si někdo myslí, ale docela opačný směr.
Pro lidi kolem čtyřiceti to může být zajímavá změna. Existují rekvalifikace a firmy berou i méně zkušené, které si zaučí. Začátky nejsou jednoduché, to je fér říct, ale výsledek stojí za to.
Kdo chce stabilitu a nechce být tolik závislý na kancelářských profesích, měl by se na technické obory podívat znovu. Nástrojař dnes není přežitek. Spíš profese, která si potichu bere respekt i peníze, co k ní patří.
Zdroje: czso.cz, uradprace.cz, idnes.cz, ihned.cz
