Na první pohled celkem obyčejná práce, kterou by spousta lidí snadno přehlédla. Jenže ve skutečnosti jde o obor, kde se vydělávají částky, o kterých si řada vysokoškoláků může nechat zdát. Firmy přitom nové lidi shání pořád dokola, zájem ale zůstává překvapivě slabý.
Mluví se o práci na ropných plošinách a obecně v těžebním průmyslu. V Česku se o tom moc nemluví, skoro vůbec, zatímco venku jde o docela běžnou a dobře placenou cestu. Často stačí základní vzdělání, důležitější bývá fyzička, šikovnost a ochota vydržet horší podmínky.
Podle dat z pracovních portálů třeba v Norsku nebo Británii se měsíční mzdy pohybují zhruba mezi 120 až 250 tisíci korun. U zkušenějších lidí klidně víc. Když se to porovná s průměrnými platy lékařů v Česku podle ÚZIS, vyjde to někdy dost překvapivě, hlavně bez přesčasů.
Vysoký plat má jasný důvod
Na plošině to není jen o fyzické práci jak si někdo myslí. Lidé tam fungují v náročném režimu, týdny pryč z domova a pod přísnými pravidly. Chyby se tu moc neodpouští, někdy mohou mít hodně nepříjemné následky.
Právě kombinace rizika a odloučení vysvětluje, proč jsou peníze tak zajímavé. Běžný režim bývá třeba dva týdny práce a potom dva až čtyři týdny volna. Někomu to vyhovuje hodně, jiný si na to nezvykne nikdy.
Co přesně práce obnáší
Když se řekne práce na plošině, většina lidí si představí vrtání ropy. Ve skutečnosti je těch pozic mnohem víc. Firmy hledají techniky, údržbáře, operátory, ale i pomocné profese. Vysoká škola často není nutná, spíš různé kurzy a certifikace.
- obsluha těžebních zařízení
- údržba techniky a kontrola bezpečnosti
- logistika a práce s materiálem
Důležitý je takzvaný bezpečnostní standard. V praxi jde o soubor pravidel a postupů, které mají snížit riziko úrazu na minimum. Každý musí projít školením a pak si to pravidelně opakovat, bez toho to nejde.
Zajímavé je že firmy často zaplatí nejen zaškolení, ale i dopravu a ubytování. Během pracovního cyklu tak člověk skoro nic neutratí, což ve výsledku znamená vyšší reálný výdělek.
Proč o práci není zájem
I přes vysoké mzdy se lidé moc nehrnou. Důvodů je víc. Největší roli hraje odloučení od rodiny a celková psychická náročnost. Práce na moři znamená izolaci, omezený kontakt a pevně daný režim který nemusí každému sednout.
Roli hraje i strach z neznámého. Spousta lidí má zkreslené představy nebo si myslí, že jde o extrémně nebezpečnou práci. Přitom moderní provozy mají přísná pravidla a patří mezi dobře hlídaná prostředí, i když riziko tam samozřejmě je.
Komu se může vyplatit změna
Práce na ropné plošině rozhodně není pro každého. Pokud ale někdo chce rychle vydělat a nevadí mu být nějakou dobu pryč, může to být zásadní krok. Zkušenosti z tohoto oboru mají cenu a dají se využít i jinde, třeba v technických profesích.
Personalisté radí začít sledováním zahraničních pracovních portálů a připravit si životopis v angličtině. Hodí se i dobrá kondice a ochota projít vstupním školením, bez toho to nepůjde.
Možná trochu paradox je že i přes nadprůměrné výdělky zůstává tahle práce mimo hlavní zájem. V době kdy si lidé stěžují na nízké mzdy jde přitom o příležitost, která leží tak trochu stranou a čeká.
Zdroje: czso.cz, uzis.cz, eures.europa.eu, offshore-technology.com
