Nákup oblečení z druhé ruky šetří peníze i přírodu. Rozdíl mezi poctivým kouskem a hadrem na jednu sezonu ale často spočívá v maličkosti, které si většina lidí vůbec nevšimne. Stačí pár vteřin navíc a hned víte, na čem jste. A opravdu nejde o značku ani cenovku.
Second handy jsou dnes běžnou součástí šatníku. Podle dat Textile Exchange trh s použitým textilem roste rychleji než klasická móda. Lidé kombinují nové věci s těmi z druhé ruky a víc než dřív řeší, z čeho je oblečení vlastně vyrobené. Právě materiál a zpracování rozhodnou o tom, jestli svetr přežije několik zim, nebo se po prvním praní vytahá a začne plstnatět.
Kdo prodává oblečení dlouho nebo se věnuje krejčovině, většinou poradí totéž: otočit naruby. Nedívat se na potisk ani barvu, ale na to, co je uvnitř. Švy a složení látky řeknou víc než známé logo na prsou.
Švy jako rychlý test kvality
Vezměte kus do ruky a obraťte ho. Sledujte hustotu stehu, jestli je rovný a pravidelný. Látka kolem švu by neměla dělat vlny ani se krabatit. Když někde trčí nitě nebo je šití křivé, je to varování – výrobce pravděpodobně šetřil, kde se dalo.
Roli hraje i samotný typ švu. U triček a mikin bývá dobrou známkou dvojitý krycí steh, který drží okraje pevně u sebe. U košil nebo kalhot si všimněte takzvaného francouzského švu, kdy jsou okraje látky schované uvnitř. Je to pracnější řešení a většinou značí pečlivější výrobu i když to na první pohled není vidět.
Složení materiálu je víc než jméno značky
Mrkněte na vnitřní etiketu. Stoprocentní bavlna, len nebo vlna zpravidla vydrží víc než levné směsi s převahou polyesteru. dTest opakovaně upozorňuje, že právě kvalita vláken má zásadní vliv na to, jak se textil chová při praní a jak dlouho si udrží tvar.
Neznamená to, že syntetika je automaticky špatně. Třeba malé procento elastanu přidá pružnost a oblečení je pohodlnější. Problém nastává ve chvíli, kdy většinu tvoří levná umělá vlákna. Takové látky mají tendenci rychle žmolkovat. Stačí tření a krátká vlákna se uvolní na povrch, kde vytvoří drobné uzlíky. Pokud už v obchodě vidíte žmolky, je dost možné že jich po pár nošeních přibude.
Všímejte si i gramáže. Hutnější úplet nebo pevná džínovina obvykle něco vydrží. Zkuste látku lehce natáhnout proti světlu – když je až příliš průsvitná, může se brzy prodřít, zvlášť v namáhaných místech.
Drobnosti, které rozhodují
Kvalita se často schovává v detailech. Knoflíky by měly držet pevně a ideálně mít pod sebou malou výztužnou nit. Zip se nesmí zadrhávat ani vlnit. U kabátů a sak zkontrolujte podšívku – měla by ležet hladce a netahat se v ramenou.
Podívat se můžete i na zemi původu. Ne kvůli prestiži, spíš kvůli výrobním standardům. Některé evropské značky podléhají přísnějším kontrolám kvality materiálů, i když samozřejmě neplatí to stoprocentně.
Specifickou kapitolou je vlna a kašmír. Ty stárnou jinak než syntetika a při dobré péči vydrží roky. Zkuste mezi prsty promnout vlákna – neměla by být lámavá ani příliš suchá. Povrch by neměl být silně zplstnatělý. Plstnatění vzniká teplem, vlhkostí a třením při praní, u kvalitní vlny bývá méně výrazné, ale úplně se mu vyhnout nedá.
Na závěr jednoduchá rada. Dopřejte si v obchodě pár minut navíc a projděte si oblečení opravdu zevnitř. Švy, složení materiálu a malé technické detaily často napoví víc než aktuální trend nebo nápadné logo. Když kus obstojí v těchto bodech, je velká šance že přežije nejen první praní, ale i několik dalších sezon.
Zdroje: textileexchange.org, dtest.cz, fashionrevolution.org
