Češi se dlouhodobě řadí mezi národy, které přijímají nadbytek soli. A výrazný podíl na tom má právě pečivo. Nejde jen o dosolování doma u plotny. Hodně sodíku se do jídelníčku dostává nenápadně, skrz běžné výrobky, které bereme jako normu.
Podle údajů Státního zdravotního ústavu sní průměrný dospělý člověk v Česku zhruba 9 až 10 gramů soli denně. To je skoro dvojnásobek toho, co doporučuje Světová zdravotnická organizace. A pečivo v tom hraje větší roli, než si většina lidí připouští.
Největší problém nejsou sváteční jídla ani fast food. Spíš obyčejná snídaně nebo svačina. Rohlík, houska, krajíc chleba. Na první pohled nic nebezpečného, jenže malé dávky se sčítají. A právě to srdci nesvědčí.
Nejvíce soli skrývá toastový chléb a bílé průmyslové pečivo
Za nejproblematičtější odborníci považují toastový chléb a balené bílé pečivo z velkovýroby. Opakované analýzy SZÚ ukazují, že toastový chléb může obsahovat přibližně 1,2 až 1,5 gramu soli na 100 gramů výrobku. Dva plátky tak klidně dodají zhruba pětinu doporučeného denního limitu.
Důvod je hlavně technologický. Sůl zvýrazňuje chuť, prodlužuje trvanlivost a má vliv na strukturu těsta. Průmysloví výrobci ji proto používají víc než malé pekárny. U některých baget nebo slaného pečiva se hodnoty dostávají ještě výš, obzvlášť pokud obsahují sýr, semínka se solí nebo jiné posypy.
Kardiologové na problém upozorňují už roky. Nadměrný příjem sodíku zvyšuje krevní tlak, a to i u lidí, kteří se jinak cítí zdravě. Česká kardiologická společnost ve svých doporučeních uvádí, že omezení soli patří mezi nejúčinnější nefarmakologická opatření v prevenci hypertenze.
Vysoký krevní tlak přitom většinou nebolí. Projeví se často až ve chvíli, kdy už napáchal škody. Srdce i cévy reagují na přebytek soli zadržováním vody v těle, tím se zvyšuje objem krve a tlak na cévní stěny. Proces je pomalý, ale vytrvalý.
Studie publikované v odborných časopisech jako The BMJ nebo Journal of Hypertension dlouhodobě potvrzují souvislost mezi vysokým příjmem soli a vyšším rizikem infarktu či mozkové mrtvice. Nejde o jednorázové přejedení. Spíš o roky opakovaný zvyk, který se nenápadně podepisuje na zdraví.
U pečiva je potíž i v tom, že ho lidé jedí několikrát denně. Ráno toast, k obědu houska, večer chléb. Každý kus přidá další sodík. Pokud se k tomu přidají uzeniny nebo tvrdé sýry, dostat se na dvojnásobek doporučené dávky je překvapivě snadné.
Jak poznat lepší volbu a kde se dá sůl ušetřit
Rozdíly mezi jednotlivými druhy pečiva jsou poměrně výrazné. Celozrnné nebo kváskové chleby z menších pekáren mívají obsah soli nižší, často kolem 0,8 až 1 gramu na 100 gramů. Rozhoduje receptura i způsob kynutí. Kváskové pečení umožňuje použít méně soli bez výrazné ztráty chuti.
Vyplatí se číst etikety, i když to zabere pár vteřin navíc. Údaj „sůl“ nebo „sodík“ musí být uveden vždy. Pokud má výrobek víc než 1,25 gramu soli na 100 gramů, odborníci ho označují za slaný. U toastových chlebů se této hranici bohužel blíží většina běžně prodávaných značek.
Pomoci může i prosté zmenšení porcí. Jeden krajíc místo dvou. Otevřený sendvič namísto klasického. Chuť se dá dohnat zeleninou, bylinkami nebo kvalitním tukem, ne další solí.
Omezit sůl neznamená vzdát se pečiva úplně. Jde spíš o výběr a o to, jak často ho jíme. Srdce reaguje na změny rychleji, než si většina lidí myslí, i když to není hned vidět.
Kardiologové upozorňují, že už snížení příjmu soli o 2 až 3 gramy denně může během několika týdnů vést k poklesu krevního tlaku. Potvrzují to i populační studie sledované WHO. Efekt se objevuje i u lidí, kteří zatím žádné léky neužívají.
Pokud má mít pečivo v jídelníčku své místo, dává smysl sáhnout po chlebu s jasným původem, kratším složením a nižším obsahem soli. Toastový chléb a slané bagety by měly zůstat spíš výjimkou než každodenním zvykem. Nejde o strašení, ale o drobnou úpravu rutiny. A právě u pečiva má většina lidí možnost volby skoro každý den.
Zdroje: szu.cz, who.int, kardiologie.cz, bmj.com
