Kdo by se rád nepochlubil svojí pečlivě udržovanou zahradou svým známým a sousedům? Tyto úmysly mohou ovšem jednoduše překazit někteří nevítaní hosté, kteří se bez souhlasu majitele na zahradě usídlí. Jedním z nich je keř, který se po zahradách šíří skoro jako mor. Zastavit ho je takřka nemožné. Seznamte se – pámelník bílý!
Kuličky pámelníku jsou vhodné ke hře, nikoli ke konzumaci
Pámelník je oblíbený hlavně v parkové výsadbě, na zahradu si ho vysadí jen ti odvážnější. Snese totiž jakékoli stanoviště v půdě libovolné kvality, nevadí mu ani stín stromů. Pěstuje se hlavně kvůli dekorativním větvičkám s bobulemi, které plodí od září do října. Tyto bobule jsou velmi oblíbené také u dětí, protože po zmáčknutí hlasitě pukají. V žádném případě ale nejsou určeny ke konzumaci, protože jsou jedovaté! Včelaři si také pámelník chválí jako medonosnou rostlinu.
Pámelník odolá mrazu i výkopům
Právě nenáročnost tohoto keře severoamerického původu může představovat velký problém v okamžiku, kdy se ho chce zahrádkář z nějakého důvodu zbavit. Pámelník totiž disponuje jedinečnou schopností vytvářet si podzemní výběžky, takže ho často majitel zahrady vykope, aby brzy s překvapením zjistil, že začal růst úplně někde jinde. Do zahrady se navíc nemusí vůbec dostat z iniciativy zahrádkáře, ale často ho tam zanesou ptáci. Zahrádkářům, kteří se ho chtějí zbavit, nepomůže ani mrazivá zima. Pámelník je totiž vysoce mrazuvzdorný, když vydrží až teploty do -39°C.
Biologové hodnotní pámelník jako silně invazivní rostlinu
Biologové se shodují na tom, že pámelník má vysoký invazivní potenciál i pro šíření ve volné přírodě. Na Karlovarsku a v západní části Ústeckého kraje se s ním lze často střetnout na pozůstatcích zaniklých vesnic. Do volné krajiny se rovněž šíří rozrůstajícími se odnožemi z místa svojí původní výsadby.
Pravidelný agresivní řez pámelníku prospívá
Každý, kdo si pámelník na zahradu pořídí, musí počítat s jednoduchou hlavní zásadou údržby, která zní: řezat, řezat a řezat. Důkladný ořez totiž tomuto keři díky jeho velmi silným kořenovým odnožím rozhodně neuškodí. Prořez se doporučuje provádět na konci zimy nebo brzy na jaře, „tvarovací“ prořezávání lze ale s klidem provádět i v létě. Keř se tím rovněž zbaví slabých větviček, které mu ubírají sílu.
Zdroje: https://www.ceskestavby.cz/rostliny/symphoricarpos-pamelnik.html, https://www.ireceptar.cz/zahrada/nejagresivnejsi-druhy-rostlin-30000121.html, https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/invazni-kere-nebezpecni-cizinci-nasich-zahrad-a-parku, https://rostliny.naturhelp.cz/kere/pamelnik-bily/
A já blbec si až doteď myslel, že se mu říká palmelník.
Leta letoucí jsem žil v bludu.
Kéž by nás na zahradě byl tak agresivní, jak o něm píší.
Snažil jsem se z něj udělat živý plot, ale bez úspěchu. Staral jsem se o těch pár větviček co jsem mohl, stejně se to nerozrůstá. Tak jsem vysadil jinou rostlinu na živý plot a nestačím jí stříhat. Jen už si nepamatuji, jak se jmenuje.
To stejné mám s malinami. Každému koho znám, mimo naší malou osadu, rostou ,,jako dříví v lese“. Nám vždycky do pár let zajdou. Zkoušeli jsme i tu odrůdu kříženou s ostružinami. Dávali jsme jí tu právnou zeminu, hnojili těmi správnými hnojivy v doporučených dávkách a nic.
Pravdou ale je, že rajčata nam rostou jako divá. Stejně tak papriky a okurky (salátovky i naládačky). A to je pro nás důležitější než pámelník.
To je vidět, jak se žurnalisté „pečlivě“ věnují přípravě a kontrole článku….Hahaha!
Jak se můžete jmenovat Umíme poradit, když píšete o pámelníku a jako ilustrativní obrázek dáte cytisus!
🙂 Možná testují odbornou zdatnost čtenářů…