Masivní kusy hutního skla, často zapomenuté někde na půdě, se nenápadně vrací do hry. Designéři z Evropy i USA v nich znovu vidí něco, co dřív přehlíželi, autentický otisk poválečné estetiky. A ceny? Ty rostou rychleji než u kdejakého vintage nábytku, někdy až překvapivě.
Na první pohled je to jen těžké sklo, trochu neohrabané. Jenže právě to dnes funguje. Hutní sklo vzniká ručně přímo u pece, žádná sériovka, ale práce v reálném čase. Každý kus je trochu jiný, někdy víc než by člověk čekal. A právě tahle nevyzpytatelnost má dnes cenu.
Trh s designem se za poslední roky posunul, docela výrazně. Minimalismus ustupuje, lidé chtějí věci s příběhem. Výrazné, někdy až surové objekty mají najednou navrch. A popelníky z hutního skla do toho zapadají až podezřele dobře.
Proč právě popelníky z hutního skla
Popelník byl kdysi běžná věc, skoro v každém bytě. Dnes už moc ne, jeho funkce mizí ale tvar zůstává. Designéři ho začali brát jinak, spíš jako menší sochu než užitkový předmět. Položený na stole nebo polici funguje samostatně, bez vysvětlování.
Silná hmota, drobné bubliny uvnitř, někdy křivý okraj. Všechno to dohromady vytváří zvláštní napětí, které se nedá úplně napodobit. Podle aukčních dat šly ceny československého hutního skla za posledních pár let nahoru o desítky procent, i víc. Nejvíc táhnou kusy ze 60. a 70. let, tehdy se experimentovalo hodně.
Československá stopa, kterou svět znovu objevuje
Původ hraje velkou roli, možná větší než by se zdálo. Československé sklo mělo dobré jméno už dávno, a to se teď znovu připomíná. Sklárny jako Škrdlovice nebo Železný Brod byly známé tím, že zkoušely nové věci, někdy dost odvážné.
Dnes se sběratelé vrací ke konkrétním autorům i sériím, a není to jen náhoda. V době vzniku šlo často o obyčejné věci do domácnosti, nic vzácného. Jenže dnes se na to díváme jinak, jako na doklad doby kdy i běžné předměty měly estetickou hodnotu.
Zajímavé je, že roste zájem i mezi mladšími lidmi. Ti nehledají dokonalost, spíš pravdivost materiálu. Malá vada, stopa po ruce skláře, to všechno najednou nevadí, spíš naopak.
Jak poznat hodnotný kus
Ne každý starý popelník má cenu, i když tak může vypadat. Rozhoduje víc věcí najednou:
- původ, ideálně dohledatelný autor nebo sklárna
- stav, bez větších prasklin nebo otluků
- znaky ruční výroby, nepravidelnosti, bubliny
- barva a tvar, čím zvláštnější tím lépe
Vyplatí se sledovat aukce a porovnávat, rozdíly bývají docela velké. Někdy i u podobných kusů. Pomůže i dokumentace, staré katalogy nebo původní štítky, i když ty se dochovají málokdy.
Designový trend, který má reálný dopad na peněženku
Zájem roste a s ním i ceny, to jde ruku v ruce. Ještě před deseti lety šlo koupit hutní popelník za pár stovek, dnes už se běžně dostanete do tisíců. A u výjimečných kusů klidně ještě výš, někdy až překvapivě.
Interiéroví designéři s nimi pracují jako s kontrastem k moderním materiálům. Sklo působí těžce, ale zároveň elegantně, což není úplně obvyklé. Ve spojení se dřevem nebo kovem vzniká prvek, který přitahuje pozornost aniž by se vnucoval.
Pokud máte doma takový kus, možná stojí za to se na něj podívat jinak. Nejde jen o vzpomínku na minulost. Má i konkrétní hodnotu, která může dál růst. A jestli o koupi teprve přemýšlíte, sledujte hlavně původ a kvalitu. Detaily rozhodují víc než by se zdálo.
Zdroje: designboom.com, archiproducts.com, artnet.com, mutualart.com
