Auto zvenku naleštíme, vysajeme sedačky a máme pocit, že je hotovo. Jenže uvnitř zůstává místo, které podle odborníků ukrývá víc bakterií než veřejná toaleta. Saháme na něj při každé jízdě a přesto ho skoro nikdo pravidelně nečistí.
Řeč je o volantu. Studie britské Queen Mary University of London už před lety ukázala, že průměrný volant může mít několikanásobně víc bakterií než záchodové prkénko. Informovala o tom tehdy i BBC. Důvod je prostý – ruce, pot, drobky od jídla a minimum údržby.
Nejde jen o to, že povrch nevypadá úplně vábně. Mikrobiologové upozorňují, že volant může přenášet bakterie jako Staphylococcus aureus nebo Escherichia coli. Ty sice běžně žijí na kůži či ve střevech, ale jakmile se dostanou do očí nebo úst, může z toho být nepříjemná infekce.
Proč je volant špinavější, než si většina lidí připouští
Hlavním viníkem jsou ruce. Podle údajů Státního zdravotního ústavu si řada lidí nemyje ruce dostatečně dlouho, nebo správně. A pak sednou za volant. Bakterie se tak přenesou přímo na jeho povrch, kde zůstávají klidně celé dny.
Situaci zhoršuje i jídlo v autě. Rychlá svačina na cestě, káva do kelímku, sušenka pro dítě. Mastnota a drobky vytvoří prostředí, kterému se mikroorganismům daří až překvapivě dobře. V uzavřeném interiéru je navíc teplo a to je pro jejich množení ideální.
Co všechno se na volantu vlastně usazuje
Laboratorní testy zmíněné britské studie objevily na jediném volantu stovky bakteriálních kolonií. Kolonie je shluk mikroorganismů, který je vidět při kultivaci v laboratoři – čím víc kolonií, tím větší mikrobiální zátěž. Jednoduché, ale nepříjemné zjištění.
Kromě běžných kožních bakterií se objevily i ty, které souvisejí s trávícím traktem. To podle odborníků ukazuje na nedostatečnou hygienu po použití toalety. Není to strašení, spíš realita kterou hygienické kontroly potvrzují opakovaně.
Roli hraje i samotný materiál. Kůže i plast mají drobné póry a mikroskopické praskliny, kam se nečistoty snadno dostanou. Na rozdíl od skla nebo kovu se jich nezbavíte jedním přejetím hadříkem. Pokud někdo jen rychle setře prach suchým hadrem, bakterie se spíš roznesou dál než aby zmizely.
Riziko roste, když se řidiči střídají
Ještě větší problém mohou představovat sdílená auta. Služební vozy, autopůjčovny nebo carsharing – tam se za volantem vystřídají desítky lidí. Každý přináší vlastní mikroflóru a ta se na povrchu kumuluje. Pravděpodobnost přenosu infekce je pak logicky vyšší.
Během pandemie covidu upozorňovalo i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí na nutnost dezinfikovat často dotýkané plochy. Volant mezi ně bez debat patří, jenže v běžné praxi se na něj zapomíná. Přitom jde o pár minut práce měsíčně.
Jak volant čistit, aby to mělo smysl
Odborníci doporučují jednoduchý postup, který je šetrný k materiálu a zároveň účinný proti mikrobům:
- Použít dezinfekční prostředek vhodný na kůži nebo plast.
- Nenanáší ho přímo na volant, ale nejdřív na hadřík.
- Nechat chvíli působit podle návodu výrobce.
- Potom povrch vytřít do sucha.
Vyplatí se přitom nezůstat jen u volantu. Řadicí páka, tlačítka klimatizace, displej infotainmentu – všechno jsou to místa, kterých se dotýkáme denně. A pokud vezete děti, zadní část kabiny bývá kapitolou sama pro sebe, drobky jsou tam skoro všude.
Možná je zvláštní zjištění, že nejšpinavější místo v autě držíte přímo v rukou. Stačí ale změnit zvyk a věnovat mu stejnou péči jako karoserii. Z pohledu zdraví to dává větší smysl, i když se na to často nemyslí.
Zdroje: bbc.com, qmul.ac.uk, szu.cz, cdc.gov
