Ještě před pár desítkami let ležela nenápadně u dveří skoro v každém bytě. Těžká litinová nebo keramická zarážka, která měla jediný úkol – držet dveře otevřené. Nikdo ji neobdivoval, nikdo ji neřešil. Dnes? Z obyčejné věci je sběratelský kousek, za který jsou lidé schopni zaplatit tisíce.
Nejčastěji šlo o psa. Jezevčík, někdy kokršpaněl, občas jiná variace. V 70. a 80. letech naprosto běžné zboží z domácích potřeb. Stála pár korun, prostě praktická věc do paneláku i rodinného domu. Žádný luxus.
Dnes se tyto zarážky objevují na aukčních portálech i ve starožitnictvích a částky nejsou zrovna symbolické. Zachovalé kusy se prodávají zhruba mezi 1500 až 4000 Kč, někdy i víc – záleží na stavu, barvě a původu. První série nebo původní lak cenu zvedají klidně o další tisíce.
Z věci, která byla kdysi úplně tuctová, se stal malý artefakt své doby. A taky docela slušná investice, i když to tehdy nikoho ani nenapadlo.
Proč cena tak rychle roste
Důvodů je víc. Především jich už moc nezůstalo. Byly těžké, padaly, odíraly se, praskaly. Spousta jich skončila bez milosti v popelnici. A co se vyhodí, to dnes chybí.
Pak je tu retro vlna. Zájem o design 70. a 80. let jde poslední roky nahoru, což potvrzují i data z Aukra. Předměty z období socialismu se prodávají čím dál častěji a za vyšší ceny než dřív.
Designéři i historici připomínají, že podobné drobnosti hezky ukazují atmosféru tehdejších domácností. Praktická věc, ale zároveň dekorace. Pes s výraznýma očima, někdy až trochu přehnaně barevný lak – mělo to svoje kouzlo, i když trochu na hraně vkusu.
Jak poznat původní kus od novodobé kopie
S vyšší cenou se samozřejmě objevily i kopie. Na první pohled vypadají věrohodně, ale rozdíly existují. Originál bývá z litiny nebo plné keramiky a něco váží – klidně několik kilo. Když ji vezmete do ruky, poznáte to.
Povrch starších kusů není dokonale hladký. Najdete drobné nerovnosti, oděrky, patinu. Lak byl často nanášen ručně, takže se místy jemně odlupuje nebo má nestejnou vrstvu. Nové kusy jsou většinou až podezřele perfektní, barva rovnoměrná, bez známek stáří.
Pozor i na množství. Pokud někdo nabízí deset identických „původních“ jezevčíků, něco tu nesedí. Staré zarážky se obvykle prodávají po jednotlivých kusech, často s nějakým příběhem.
Právě doložený původ může cenu výrazně zvýšit. Když majitel ví, odkud předmět pochází a jak dlouho byl v rodině, má to váhu. Někdy větší než samotný materiál, i když se to nezdá.
Retro vlna mění pohled na obyčejné věci
Zarážka ve tvaru psa není jediný případ. Nahoru jdou i ceny smaltovaných cedulí, starých hraček nebo kuchyňských vah. Věci, které ještě nedávno působily zastarale, dnes lidé vyhledávají cíleně.
Sociologové mluví o nostalgii. Generace kolem třiceti až padesáti let si skrze tyto předměty připomíná dětství. Panelákovou chodbu, byt prarodičů, známé vůně i zvuky. Není to jen o designu, ale o pocitu.
Ekonomika je v tomhle jednoduchá. Nabídka je omezená, výroba dávno skončila. A lidé, kteří dnes mají vyšší příjmy, chtějí kus autenticity. Takže cena roste. Někdy rychleji, než by kdo čekal.
Má smysl prohledat půdu nebo sklep
Máte ji ještě doma? Možná leží někde na půdě nebo ve sklepě. Pokud ano, podívejte se na její stav. Důležité je, aby nebyla prasklá a měla původní nátěr. To rozhoduje.
Odborníci většinou radí nerenovovat. Neodborný zásah může hodnotu spíš pokazit než zvýšit. Stačí opatrně setřít prach, žádné přelakovávání ani broušení. Patina je plus, ne vada.
Před prodejem je dobré projít aktuální nabídky na aukčních portálech a porovnat ceny podobných kusů. Liší se podle barvy, velikosti i výrobce, rozdíly bývají překvapivě velké. Pokud si nejste jistí, zkuste starožitníka – odhadne cenu podle současné poptávky.
Zarážka, která kdysi tiše držela dveře v předsíni paneláku, dnes připomíná, jak rychle se mění hodnota obyčejných věcí. Co jsme brali jako samozřejmost, může mít dnes cenu několika tisíc korun. A někdy i víc, kdo ví.
Zdroje: aukro.cz, sberatel.com, stareveci.cz, novinky.cz
