Kolik by si měl český senior odložit bokem, aby ho nepřekvapila nemoc a nemusel řešit dluhy? Podle finančních poradců nejde o malé peníze, klidně i stovky tisíc korun. Jenže realita bývá jinde. Většina lidí v důchodu takovou rezervu prostě nemá a spoléhá, že systém nějak pomůže, což ne vždy vyjde.
Zdravotnictví je sice z velké části hrazené, ale ne všechno. Různé doplatky za léky, rehabilitace nebo třeba péče v zařízeních pro seniory umí rozpočet dost zatížit. A právě v takových chvílích je vidět, jestli má člověk něco stranou nebo ne.
Kolik peněz je skutečně potřeba
Odborníci se většinou shodují na tom, že by si senioři měli držet rezervu alespoň ve výši šesti měsíců běžných výdajů. Když se to převede do čísel, vychází to přibližně na 120 až 250 tisíc korun, někdy i víc podle životní úrovně. Není to málo.
U vážnějších zdravotních problémů ale tahle částka nemusí stačit. Třeba pobyt v soukromém zařízení následné péče se může vyšplhat na desítky tisíc za měsíc, a to už je znatelný zásah do úspor. Pokud nepomůže rodina, situace se rychle komplikuje.
Proč většina seniorů na rezervu nedosáhne
Statistiky dlouhodobě ukazují, že průměrný důchod pokryje tak tak základní potřeby. Moc prostoru na spoření nezbývá, někdy vůbec. Navíc hodně lidí odchází do penze bez větších úspor, což se pak těžko dohání.
Roli hraje i inflace. Peníze, které si lidé odkládali před lety, dnes nemají stejnou hodnotu. Člověk si myslí, že má něco naspořeno, ale ve skutečnosti to pokryje méně než čekal.
Do toho se přidává i lidská povaha. Riziko vážné nemoci se často podceňuje, odkládá se to na později. Jenže ve vyšším věku už na nějaké větší spoření nebývá prostor, ani energie.
Jaké výdaje nemoc skutečně přináší
Nemoc není jen o návštěvě lékaře. Výdaje se nabalují postupně a někdy dost rychle. Patří sem doplatky za léky, různé zdravotní pomůcky jako chodítka nebo vozíky, ale i domácí péče. Ta může stát klidně několik tisíc týdně, což už je znát.
- doplatky za léky a léčbu
- rehabilitace a fyzioterapie
- domácí péče nebo pečovatelské služby
- pobyt v zařízeních dlouhodobé péče
Tyhle náklady se často kombinují, a najednou je z toho velký tlak na rozpočet. Bez rezervy se to zvládá opravdu těžko, někdy skoro vůbec.
Co mohou lidé udělat už dnes
Žádný univerzální návod neexistuje, ale základ je poměrně jasný. Začít co nejdřív. Lidé mezi 30 a 50 lety mají pořád šanci si nějaký finanční polštář postupně vytvořit, i když to nejde hned.
Pomáhá rozdělit peníze na dvě části. Jednu mít rychle dostupnou na běžném účtu pro nečekané výdaje, druhou uložit třeba do konzervativnějších investic. Ty sice nevydělají moc, ale aspoň částečně chrání před inflací, což se hodí.
Důležité je počítat i s tím, že stát nepokryje všechno. Základ sice ano, ale nadstandard nebo dlouhodobá péče stojí peníze a někdy ne malé.
Kdo nechce ve stáří řešit nepříjemná finanční rozhodnutí pod tlakem nemoci, měl by si jednoduchou otázku položit už dnes. Kolik mám skutečně stranou a jak dlouho bych z toho vydržel žít. Odpověď bývá nepříjemná, ale o to užitečnější.
Zdroje: czso.cz, mpsv.cz, penize.cz, cncb.cz
