Mnoha lidem okolo čtyřicítky začne vrtat hlavou, že by se možná hodilo změnit profesi – a nejlépe tak, aby je to úplně nezruinovalo. Úřad práce přitom říká, že na rekvalifikace dosáhnou i lidé, kteří stále chodí do zaměstnání, pokud je jasné, že uvažují o odchodu do jiného oboru.
V posledním roce je zájem o kurzy znát napříč různými oblastmi. Od techniky, přes zdravotnictví až k řemeslům. Podle mluvčí Kateřiny Beránkové podávají žádosti také ti, kteří chtějí zvýšit svou cenu na trhu práce a připravit se na změny, co se na ně valí. Jak říká, řada lidí se zbytečně bojí přísných podmínek – jenže realita je docela mírnější.
Velká změna nastala v momentě, kdy úřad začal podporovat i ty, kdo nejsou v evidenci. Stačí doložit, že kurz člověku opravdu pomůže dostat se na novou pozici, nebo že jeho současná role může brzy zaniknout. Statistiky ČSÚ potvrzují, že poptávka po technických a digitálních dovednostech neklesá, spíš naopak.
Jak rekvalifikace vlastně probíhají
Programy rekvalifikací běžně umožňují proplacení celé ceny kurzu, když ho úřad schválí. Nejčastěji jde o částky kolem 10–30 tisíc korun, i když některé specializované kurzy jsou výrazně dražší.
U rozsáhlejších IT programů není výjimkou ani suma přes padesát tisíc. A přesto je úřad v řadě případů uhradí, hlavně když je nedostatek lidí v daných profesích.
Ekonom Daniel Münich z CERGE EI už dříve upozornil, že rekvalifikace fungují nejlépe tam, kde se potká opravdová motivace člověka a reálná potřeba firem. Typicky v průmyslové automatizaci, zdravotnictví nebo IT, kam směřuje i největší díl peněz určených na podporu rekvalifikací.
Samotné schválení žádosti není nic přehnaně komplikovaného. Uchazeč dodá formulář, potvrzení od instituce a krátké zdůvodnění – někdy až příliš uhlazené – proč kurz potřebuje. Úřad ale sleduje hlavně to, zda má nová kvalifikace šanci na uplatnění.
Přesun z administrativy třeba do IT podpory má znatelně lepší vyhlídky než vstup do oboru, kde se nové lidi už skoro nehledá. A přesto na to někteří žadatelé zapomínají a spíš se opírají o osobní přání než o realitu pracovního trhu.
Co musí dokládat lidé, kteří stále pracují
Zaměstnaní uchazeči musejí dodat ještě jeden papír navíc: potvrzení, že rekvalifikace souvisí s jejich plánovanou změnou kariéry. Někdy to napíše budoucí zaměstnavatel, jindy stačí prohlášení, že současná pozice nebude mít dlouho smysl. Úřad totiž nechce platit kurzy vybrané jen tak pro radost.
V praxi se nejrychleji schvalují kurzy, na které firmy dlouhodobě marně shánějí pracovníky. Typicky elektrikáře, programátory, pečovatele nebo lidi do kyberbezpečnosti. Úspěšnost těchto žádostí bývá poměrně vysoká, občas až nečekaně.
Hodně lidí také podcení přípravu žádosti. Přitom stačí zjistit, jaké pozice jsou opravdu poptávané, nebo se krátce poradit s potenciálním zaměstnavatelem. Pomůže i rychlý přehled aktuálních nabídek práce či nějaký rozumně napsaný plán profesní změny.
Příspěvek na rekvalifikaci tak může být docela dobrý způsob, jak začít novou etapu. Kdo ví, co potřebuje, a umí to rozumně popsat, ten většinou nenaráží na žádné zásadní překážky – a to dokonce i tehdy, když je zatím stále v zaměstnání.
Zdroje: irozhlas.cz, seznamzpravy.cz, czso.cz, mpsv.cz
