Ještě minulý týden to působilo téměř jasně – klidné a spíš nadprůměrně teplé Velikonoce. Jenže víkendové přepočty modelů obrátily situaci jinam. Meteorologové teď připouštějí i citelnější ochlazení a návrat srážek, což ještě před pár dny nebylo hlavní variantou.
Čerstvé výstupy z evropského modelu ECMWF i amerického GFS naznačují, že by se nad střední Evropou mohla usadit tlaková níže. Pokud k tomu dojde, do Česka se může stáhnout chladnější vzduch od severozápadu. Přitom ještě nedávno převládal scénář s prouděním od jihozápadu a teplotami kolem dvacítky.
Rozhodovat může detail – posun tlakové níže o pár stovek kilometrů. To pak znamená rozdíl mezi lehkou bundou a posezením na zahradě. Český hydrometeorologický ústav dlouhodobě uvádí, že úspěšnost desetidenní předpovědi se drží zhruba na 70 %, jenže jaro bývá nevyzpytatelné a čísla jdou stranou.
Proč se modely mění skoro ze dne na den
Jarní období je přechodové a atmosféra reaguje rychle. Sever Evropy zůstává chladnější, jih se už víc prohřívá a mezi těmito oblastmi vzniká výrazné tlakové rozhraní. Někdy stačí drobný impuls nad Atlantikem – a trajektorie tlakových útvarů je jiná, než se čekalo.
Numerické modely přitom pracují s obrovským objemem dat. Každých šest až dvanáct hodin se aktualizují vstupy z družic, radarů i pozemních stanic. Když se například cyklona nad Britskými ostrovy prohloubí víc, než původně vycházelo, promění se proudění nad velkou částí Evropy. A přesně to teď některé výpočty naznačují, i když jistota chybí.
Co by to mohlo udělat s teplotami a srážkami
Ansámblové předpovědi – tedy několik paralelních výpočtů různých variant – teď ukazují větší rozptyl než obvykle. Jedna část scénářů drží denní maxima mezi 17 až 20 °C, jiná je posouvá spíš k 10 nebo 12 stupňům. Takový rozdíl není maličkost a naznačuje, že atmosféra si teprve „sedá“.
Nejistota se promítá i do srážek. Předběžné mapy počítají s přeháňkami, místy i s vytrvalejším deštěm, hlavně na horách. Pokud by se prosadila chladnější varianta, ve vyšších polohách se mohou objevit i smíšené srážky. V dubnu to není nic výjimečného – statistiky ČHMÚ ukazují, že sněžení se v horských oblastech objevuje téměř každý rok.
Roli hraje i stav půdy. Po teplém startu jara se zem rychle prohřála, a když nad ni dorazí studenější vzduch ve výšce, vzniká nestabilita. Jinými slovy, teplý povrch „tlačí“ vzduch vzhůru a snáz se tvoří oblačnost, někdy i bouřky. Není to pravidlo, ale možnost tu je.
Jak k tomu přistoupit při plánování svátků
Kdo chystá výlet nebo první větší posezení venku, měl by počítat i s náhradní variantou. Předpovědi se obvykle zpřesňují tři až čtyři dny předem, kdy mají modely detailnější rozlišení a lépe zachytí lokální srážky. Do té doby je dobré brát dlouhodobý výhled s rezervou.
V den akce se vyplatí sledovat radarové snímky, které ukazují aktuální pohyb srážek skoro v reálném čase. Pokud převládne chladnější scénář, hodí se vrstvit oblečení a s menšími dětmi neplánovat dlouhé vysedávání venku. Někdy stačí pár hodin a počasí se otočí.
Jedno je ale zřejmé už teď – letošní Velikonoce nejspíš nebudou jednotvárné. Teplá i chladnější varianta zůstávají ve hře a jistota zatím nepřišla. Pro jaro docela typické, i když to může být trochu nepohodlné.
Zdroje: chmi.cz, ecmwf.int, noaa.gov
