Pečení masa patří k běžným věcem v kuchyni, ale i tak se v něm dělají pořád ty samé chyby. Výsledek pak nebývá nic moc, maso je suché a ještě se zbytečně pálí elektřina. Odborníci přitom říkají, že problém není v mase samotném, spíš v tom jak se s ním zachází.
Hodně lidí nastaví troubu hned na maximum, aby to bylo rychle hotové. Jenže tím se maso na povrchu rychle uzavře, zatímco uvnitř zůstane tvrdší než by mělo. Šťáva postupně mizí a pak se to dohání delším pečením, což je trochu začarovaný kruh. Výsledek není dobrý, a trvá to déle než člověk čekal.
Spotřeba elektřiny při tom roste víc než by se zdálo. Trouba na plný výkon jede pořád a rozdíl klidně udělá i třetinu navíc. Možná to nevypadá jako velká částka, ale za rok se to nasčítá.
Proč vysoká teplota škodí víc než pomáhá
Když teplota přesáhne asi 200 stupňů Celsia, voda z povrchu masa mizí docela rychle. A právě ta je důležitá, bez ní maso ztrácí šťavnatost. Vlákna se stáhnou, zpevní a najednou je to tuhé. Říká se tomu denaturace bílkovin, ale v praxi to prostě znamená že maso ztvrdne.
Naopak nižší a klidnější teplota dovolí masu se prohřívat postupně. Uvnitř zůstane vlhčí a měkčí, což je znát hned při prvním soustu. Navíc se pak nemusí nic dohánět na poslední chvíli.
Správný postup, který šetří maso i elektřinu
Lepší je začít někde mezi 160 až 180 stupni. Není to tak rychlé, ale výsledek bývá znatelně lepší. Kůrku jde udělat i později, stačí na chvíli přidat teplotu ke konci pečení.
Trochu se zapomíná na to, že maso by nemělo jít do trouby úplně studené. Když ho vytáhnete z lednice a hned šoupnete dovnitř, dostane teplotní šok a to mu nesvědčí. Stačí ho nechat chvíli venku, klidně dvacet minut, nic složitého.
- Nechat maso před pečením chvíli odpočinout
- Nenastavovat hned maximum
- Ke konci krátce přidat teplotu
Důležité je i podlévání. Trocha tekutiny v pekáči pomáhá, aby prostředí nebylo suché. Nemusí to být nic extra, klidně jen voda postačí, nebo výpek.
Moderní trouby a skryté rezervy
Novější trouby umí víc než se často využívá. Třeba horkovzduch, ten rozvádí teplo rovnoměrněji a není nutné mít tak vysokou teplotu. Klidně o dvacet stupňů méně a výsledek je podobný, někdy i lepší.
Některé modely mají i teplotní sondu. Ta hlídá vnitřek masa a řekne kdy už je hotovo. Díky tomu se nepřepéká, což bývá častý problém, i když si to člověk neuvědomí.
Malá změna, velký rozdíl na talíři i účtu
Stačí upravit pár návyků a rozdíl je docela znatelný. Nižší začátek, víc času a méně spěchu. Maso pak zůstane šťavnatější a chuť je plnější, není to tak vysušené.
Lidi kteří to zkusili často říkají že už by se k původnímu způsobu nevrátili. Najednou není potřeba nic zachraňovat omáčkami, všechno drží pohromadě samo o sobě. A trouba nejede zbytečně naplno celou dobu, což se projeví i na účtu.
Pokud chcete vařit o něco líp bez velkých změn, tohle je docela snadný začátek. Není to o složitostech, spíš o trpělivosti a kontrole teploty. A právě to většině lidí občas uniká, i když by nemuselo.
Zdroje: energetickyregulacniurad.cz, dtest.cz, apetitonline.cz, chefparade.cz
