V posledních měsících se hygienické laboratoře častěji setkávají se stížnostmi na ručníky, které po několika dnech začnou nepříjemně zapáchat. Podle odborníků však nejde o vadné materiály – problém obvykle vzniká už při praní a následném sušení.
Mnoho lidí ručníky bez váhání hodí do pračky spolu s běžným prádlem. Jenže právě ručník při používání nasává nejen vodu, ale také pot, drobné nečistoty z pokožky a zbytky kosmetiky. Pokud se při praní nepodaří tyto látky z vláken dostat, drží se mezi smyčkami froté a vytvářejí živnou půdu pro mikroorganismy. Výzkum zveřejněný v Journal of Applied Microbiology ukázal, že ve vlhkém ručníku mohou být už po dvou dnech miliony bakterií.
Testovací organizace dTest dlouhodobě upozorňuje na to, že šetrné programy u ručníků nestačí. Moderní pračky používají méně vody než starší modely, a pokud je cyklus příliš krátký nebo má nízkou teplotu, špína ani zbytky pracího prostředku se nestihnou důkladně vyplavit.
Proč ručníky zatuchnou rychleji než jiné textilie
Ručníky schnou podstatně déle než například běžné tričko. Froté tkanina dokáže nasát velké množství vody, ale ta se pak z vláken uvolňuje pomaleji. Pokud ručník visí v koupelně bez čerstvého vzduchu, vlhkost se v něm drží a množení bakterií výrazně zrychluje, upozorňují hygienici z Evropského centra pro prevenci nemocí.
Další potíže vznikají, když se při praní používá více pracího prostředku, než výrobci doporučují. Nadbytečný prášek či gel se nedokáže zcela vypláchnout a na povrchu vláken zůstává jemný povlak. Ten zadržuje vlhkost a ručník pak může zapáchat i krátce po vyprání. Podle Consumer Reports s tím mají potíže hlavně úsporné modely praček, které používají minimum vody.
Zápachu často napomáhá i nevhodné sušení. Ručník pověšený přes noc na topení nebo uložený do skříně, když ještě není úplně suchý, má mnohem větší tendenci zatuchnout. Vláknům prospívá proudění vzduchu, jinak se typický zápach stává prakticky nevyhnutelným a pozdější praní si s ním vždy neporadí.
Jak ručníky prát a sušit, aby nezapáchaly
Odborníci se shodují, že ručníky potřebují při praní trochu jiný postup než běžné oblečení. Vyplatí se zvolit vyšší teplotu, použít méně pracího prostředku a dát si záležet na pečlivém usušení. Někteří hygienici doporučují při praní přidat malé množství octa nebo jedlé sody – pomáhají uvolnit mastnotu a omezují pachy vznikající při množení bakterií.
- Prát na alespoň 60 °C.
- Použít menší množství pracího prostředku a vynechat aviváž.
- Sušit v dobře větraném prostoru nebo v sušičce.
- Vyměnit ručník zhruba po třech dnech používání.
Svou roli hraje i snaha šetřit vodou. Úsporné programy perou s minimem vody, takže se nečistoty nemají šanci dostatečně rozpustit a mohou ulpět uvnitř vláken. Starší pračky tak někdy pracují důkladněji, i když nejsou tak úsporné.
Protože se ručník denně dotýká pokožky, nejde jen o otázku vůně. Správné praní a úplné proschnutí pomáhají předejít podráždění kůže i přemnožení bakterií, které jsou příčinou typického vlhkého zápachu.
Zdroje: dtest.cz, consumerreports.org, journals.asm.org, ecdc.europa.eu
