Důchodový systém v Česku čekají další zásahy. Kabinet mluví o nutnosti reagovat na stárnutí populace i na prohlubující se schodek penzijního účtu, který už nelze přehlížet.
Podle údajů ministerstva práce skončil důchodový účet v roce 2023 ve ztrátě přes 70 miliard korun. Rozdíl mezi tím, co stát vybere na pojistném, a tím, co vyplatí na penzích, se bez úprav dál rozevírá. A to poměrně rychle.
Hlavním důvodem je demografie. Český statistický úřad dlouhodobě upozorňuje, že do poloviny století výrazně přibude lidí nad 65 let. Jinými slovy – méně pracujících bude živit víc důchodců. Tenhle nepoměr vytváří tlak na změny pravidel, ať se to někomu líbí nebo ne.
Zpomalení růstu nových důchodů
Jednou z nejviditelnějších úprav je změna výpočtu nových starobních penzí. Postupně se má snižovat náhradová míra, tedy poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Dnes se drží zhruba kolem 40 %, do budoucna má klesnout o několik procentních bodů.
Pro budoucí penzisty to znamená jediné: relativně nižší důchod vůči jejich výdělkům, než mají dnešní senioři. Už přiznaných důchodů se ale změna týkat nemá, výpočty se upraví jen u nových žádostí. Přesto jde o citelný zásah, který řada lidí pocítí až ve chvíli, kdy jim přijde rozhodnutí z úřadu.
Přísnější podmínky pro předčasný důchod
Zásadní posun nastal i u předčasných důchodů. Už teď platí delší minimální doba pojištění a zároveň vyšší krácení za každý měsíc, kdy člověk odejde dřív. To krácení je navíc trvalé – snižuje procentní výměru penze napořád, ne jen dočasně.
Data České správy sociálního zabezpečení ukazují, že v minulých letech lidé do předčasné penze odcházeli častěji, často ze strachu, že podmínky budou ještě tvrdší. Nová pravidla ale tenhle nápor brzdí. Předčasný důchod se zkrátka méně vyplácí a stát tím dává najevo, že preferuje delší setrvání v práci.
Postupné prodlužování věku odchodu
Debaty vyvolává také věk odchodu do důchodu. Vláda chce jeho hranici víc navázat na střední délku života. Pokud se budeme dožívat vyššího věku, posune se i odchod do penze. Není to jednorázový skok, spíš pozvolný posun v čase.
Lidé kolem čtyřicítky by s tím měli počítat už dnes. Orientační propočty naznačují, že mohou pracovat déle než jejich rodiče. O kolik přesně? To bude záležet na vývoji demografie i politických rozhodnutích, jisté ale je, že hranice nebude navždy stejná.
Kdo změny pocítí nejvíce
Dopady nebudou rovnoměrné. Nejvíc se mohou dotknout tří skupin:
- lidí s přerušovanou kariérou nebo nižšími příjmy,
- zaměstnanců v náročných profesích, kteří zvažují dřívější odchod,
- a mladších ročníků, jež čeká delší pracovní život.
Ekonomové opakovaně upozorňují, že samotné úpravy státního pilíře systém dlouhodobě nespasí. OECD například doporučuje kombinovat průběžný systém s individuálním spořením. Spoléhat jen na státní penzi nemusí stačit, zvlášť u dnešních třicátníků a čtyřicátníků.
Pro lidi mezi 30 a 50 lety z toho plyne poměrně jasná věc: sledovat změny zákonů, počítat s delší kariérou a čas od času si zkontrolovat evidenci dob pojištění u ČSSZ. Důchodová reforma už není jen politická fráze v debatě. Postupně se promítne do konkrétních částek, které jednou přijdou – nebo taky nepřijdou v takové výši, jakou dnes čekáme.
Zdroje: mpsv.cz, cssz.cz, czso.cz, oecd.org
