Skřípání, poskakování po skle a šmouhy místo čistého výhledu? Než vyrazíte do obchodu pro novou sadu, dejte stěračům ještě šanci. Někdy za to nemůže opotřebení, ale obyčejná mastnota a špína z provozu.
Stěrače pracují celý rok – v létě prach a pyl, v zimě sůl a břečka. K tomu zbytky hmyzu a jemný mastný film ze smogu. Na skle se vytvoří sotva viditelná vrstva a ta samá se postupně nalepí i na gumový břit. Pak už to nejede hladce. Guma začne drhnout a ozve se typické vrzání.
Výrobci autoskel dlouhodobě upozorňují, že se na čelním skle během běžné jízdy usazuje směs olejových částic a mikronečistot z dopravy. Ty se zachytí na hraně stěrače a jakmile ztratí hladkost, místo klouzání přichází trhání. A řidič má pocit, že je čas na výměnu – i když často není.
Proč stěrače vržou a poskakují
Nejčastěji je problém v znečištěné nebo ztvrdlé gumě. Moderní lišty jsou ze syntetického kaučuku, vydrží dost, ale věčné nejsou. Slunce, mráz i chemie z myček se na nich podepíšou. Když se přidá mastný povlak, guma po skle spíš škube, než aby klouzala.
Roli hraje i samotné sklo. Zbytky vosku z automyčky nebo lešticích přípravků vytvoří tenkou vrstvu, kterou okem skoro nevidíte, ale stěrač ji cítí. Výsledkem je stejný efekt jako u opotřebené lišty. Není to nic neobvyklého, i nové stěrače mohou kvůli špatně odmaštěnému sklu dělat neplechu.
Alkohol jako rychlá první pomoc
Než začnete řešit nákup nových kusů, zkuste jednoduchou věc. Měkký hadřík, trochu technického lihu nebo izopropylalkoholu – a pár tahů po celé délce gumy. Alkohol rozpustí mastnotu a rychle se odpaří, takže po něm nic nezůstane.
Postup je otázkou několika minut:
- zvedněte ramínko stěrače od skla,
- nejdřív očistěte samotné čelní sklo, klidně dvakrát,
- pak pečlivě otřete gumový břit, dokud hadřík nezůstane čistý.
Někdy je rozdíl znát hned po prvním setření. Pokud skřípání zmizí, bylo jasno – šlo jen o nečistoty. Když ale vrzání přetrvá, může být guma už unavená nebo nerovnoměrně sjetá, a tam už čištění nepomůže.
Izopropylalkohol mimochodem používají i servisy při přípravě skla před nanesením ochranných vrstev. Umí odstranit mastný film, ale samotné sklo ani kovové části nijak nepoškodí. Jen je dobré to nepřehánět a nenechávat gumu zbytečně dlouho nasáklou.
Kdy už čištění nestačí
Životnost stěračů bývá zhruba šest až dvanáct měsíců, podle toho jak často jezdíte. Pokud na gumě uvidíte praskliny, tvrdé okraje nebo po skle zůstávají souvislé pruhy vody, je čas na výměnu. Tady už žádný líh situaci nezachrání.
Bezpečnost je přitom zásadní. I drobné šmouhy dokážou za deště nebo v noci zhoršit viditelnost víc, než si člověk myslí. A to se pak nevyplácí šetřit. Nové stěrače nejsou drahá položka, následky špatného výhledu ano.
Vyplatí se i prevence. Sklo čas od času odmastit, vyhnout se saponátům s voskem a v zimě nikdy nespouštět přimrzlé stěrače nasucho – to je skoro jistá cesta k poškození. Jednoduchá péče prodlouží jejich životnost klidně o pár měsíců. A občas opravdu stačí jen malá lahvička alkoholu z domácí lékárničky, nic víc.
Zdroje: autobild.cz, idnes.cz, autoklub.cz, consumerreports.org
