Chcete mít doma zeleň, ale víte, že na pravidelnou péči nemáte čas ani trpělivost? Existují pokojové rostliny, které přežijí zapomnětlivost, suchý vzduch i horší světlo. Vybrali jsme druhy, které dobře vypadají a zároveň odpustí víc než většina jiných květin.
Podle dat Královské zahradnické společnosti ve Velké Británii patří nenáročné pokojové rostliny dlouhodobě k nejprodávanějším. Důvod je prostý – lidé chtějí zeleň bez složité péče a bez studování pěstitelských příruček. Níže najdete druhy, které zvládnou i nepravidelnou zálivku a nevyžadují speciální hnojení ani přesazování každý rok.
Všechny uvedené rostliny spojuje jedna věc. Umí hospodařit s vodou a smíří se i s méně ideálním světlem. Právě přemokření a špatné umístění bývá nejčastější důvod, proč pokojovky končí v koši.
Tchynin jazyk neboli sansevieria
Sansevieria, nově botanicky řazená do rodu dracéna, patří mezi téměř nezničitelné rostliny. Má tuhé, masité listy, ve kterých si drží zásobu vody. Zalévat ji stačí jednou za dva až tři týdny, v zimě klidně ještě méně.
Studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír z roku 1989 ukázala, že některé pokojové rostliny včetně sansevierie dokážou v uzavřeném prostoru snižovat koncentraci vybraných škodlivin. Výzkum probíhal v laboratorních podmínkách, takže běžný byt je samozřejmě něco jiného. Přesto právě tehdy začal velký zájem o takzvané čisticí rostliny. V praxi je to hlavně nenáročná a výrazná dekorace, která vydrží skoro všechno.
Zamiokulkas zamiolistý jako spolehlivka do tmavšího bytu
Zamiokulkas je v posledních letech skoro všude – v kancelářích, na chodbách i v obýváku. Má pevné, lesklé listy a pod zemí silné oddenky, kam si ukládá vodu. Když na něj občas zapomenete, nic zásadního se nestane. Spíš mu uškodí přelití než sušší období, na to je dobré myslet.
Snese stín i polostín, takže se hodí do bytů orientovaných na sever nebo tam, kde slunce moc není. Nepotřebuje žádné složitosti, stačí běžná pokojová teplota a propustný substrát. V kanceláři, kde každý zalévá „podle pocitu“, přežije bez větších dramat.
Potos neboli šplhavnice pro rychlý efekt
Potos roste svižně a brzy vytvoří dlouhé převislé výhony. Stačí mu rozptýlené světlo a rozumná, spíš mírná zálivka. Když ho necháte déle bez vody, listy se svěsí a vypadají unaveně. Po zalití se ale často během pár hodin zase narovnají, jako by se nic nestalo.
Velké plus je jednoduché množení. Ustřihnete kousek výhonu, dáte do sklenice s vodou a za pár týdnů jsou vidět kořínky. I proto ho doporučují zahradnická centra začátečníkům – patří dlouhodobě mezi nejprodávanější pokojové rostliny u nás.
Voskovka a zelenec jako příjemný bonus
Voskovka (hoya) má pevné, téměř kožovité listy a při dobrých podmínkách vykvete drobnými, vonnými květy. Zalévá se až tehdy, když je substrát opravdu suchý, žádné uspěchané dolévání vody. Nejlépe jí svědčí světlé místo bez ostrého poledního slunce.
Zelenec zná spousta lidí už od babiček. Není choulostivý, zvládá výkyvy teplot i nepravidelnou péči. Občas mu uschnou špičky listů, ale jinak drží. A navíc vytváří na dlouhých stoncích malé dceřiné rostlinky, které stačí odstřihnout a zasadit do dalšího květináče.
Jak si péči ještě víc zjednodušit
U těchto nenáročných druhů platí jedno základní pravidlo: méně vody bývá víc. Přelití je častější problém než sucho, i když si to mnoho lidí nemyslí. Používejte květináče s odtokovým otvorem a vodu z misky po zalití raději vylijte.
Nejste si jistí, jestli už zalévat? Zkuste jednoduchý test prstem. Sáhněte pár centimetrů pod povrch hlíny – pokud je zemina suchá, pak teprve vezměte konev. Když je ještě vlhká, klidně pár dní počkejte.
Ideální je začít s jedním nebo dvěma druhy a sledovat, jak se jim u vás doma daří. Každý byt má jiné světlo i teplotu. I člověk, který o sobě říká, že „zabije i kaktus“, může mít nakonec plný parapet zdravé zeleně. Stačí vybrat správně a zbytečně to nepřehánět, někdy méně péče znamená lepší výsledek.
Zdroje: rhs.org.uk, nasa.gov, gardeningknowhow.com, ireceptar.cz
