V obchodech je dnes šunek opravdu hodně, jenže kvalita mezi nimi dost kolísá. Některé výrobky mají skoro samé maso, jiné už balancují na hraně toho, co se ještě dá jako šunka označit. Jeden z testovaných kusů dopadl vyloženě špatně. Maso tvoří jen asi 60 procent, zbytek doplňuje voda, škroby a různé přísady.
Právě podíl masa je docela zásadní věc. Česká pravidla rozdělují šunky do kategorií a ta nejvyšší musí mít minimálně 90 procent masa. Jakmile je to méně, výrobci to dohánějí jinak, aby výrobek nějak držel tvar a objem.
Ve výsledku si člověk často odnese něco, co má s masem společný spíš název než realitu. Rozdíl se přitom nepozná jen chutí, ale i podle ceny nebo složení, i když to lidé někdy přehlédnou.
Co skutečně obsahuje levná šunka
Levnější výrobky bývají namíchané z více složek, které maso částečně nahrazují. Typicky jde o vodu, škrob a stabilizátory. Ty pomáhají tomu, aby to drželo pohromadě a vypadalo to lépe než to ve skutečnosti je.
Škrob funguje jako takové plnidlo, nasaje vodu a vytvoří dojem pevnější struktury. Není to na první pohled poznat, a tak si člověk ani nevšimne, že jí spíš upravenou směs než maso. Často se přidávají i fosforečnany, ty zas pomáhají držet vodu uvnitř výrobku takže má pak větší hmotnost.
Jak číst etiketu a nenechat se napálit
Nejdůležitější informace jsou vždycky na obalu, i když se to nečte zrovna pohodlně. Výrobce musí uvést kolik je tam masa a taky seznam složek. A právě ten bývá někdy výmluvnější než líbivý název na přední straně.
Jakmile ve složení vidíte modifikovaný škrob, různé stabilizátory nebo zvýrazňovače chuti, je to signál, že to není úplně čistý masný výrobek. Modifikovaný škrob je sice technologicky upravený, ale z hlediska výživy toho moc nepřináší.
- Podíl masa pod 70 procent většinou znamená slabší kvalitu
- Dlouhý seznam složek bývá podezřelý, i když ne vždy
- Příliš nízká cena by měla být spíš varování než výhoda
Potravinářská inspekce už několikrát upozornila, že lidé koukají hlavně na cenu. A přesně na to levnější výrobci spoléhají, někdy až moc.
Chuť versus realita
Nižší podíl masa se projeví i na chuti, i když to někdo neřeší. Taková šunka bývá dost vodnatá, méně výrazná a při zahřátí z ní teče tekutina. Je to tím že obsahuje hodně přidané vody.
Kvalitnější šunka je naopak pevnější a chuť masa je znatelnější. Poznáte to i při krájení, levnější výrobky se někdy trhají nebo lepí což není zrovna příjemné.
Proč se to výrobcům vyplatí
Důvod není nijak složitý. Maso je drahé a každé procento které se nahradí levnější surovinou znamená úsporu. Výsledkem je kompromis mezi cenou a kvalitou, který ale zákazník ne vždy odhalí.
Obchodní řetězce navíc tlačí ceny dolů, takže vzniká prostor pro produkty, které splní jen minimum požadavků. Kvalita pak jde stranou, i když to není na první pohled vidět.
Jak vybrat lepší šunku
Vyplatí se sledovat hlavně složení, nejen cenovku. Ideálně vybírat výrobky s krátkým seznamem ingrediencí a vyšším podílem masa. Označení nejvyšší jakosti má svůj význam, není to jen reklamní trik i když to tak někdy působí.
Pomůže i jednoduché pravidlo, čím méně přídatných látek tím lépe. Rozdíl v ceně může být znatelný ale v chuti to poznáte docela rychle.
Ten nejhorší testovaný výrobek docela ukazuje kam až může snaha o levnou výrobu zajít. A taky připomíná že číst etikety má smysl, i když se nám do toho často nechce.
Zdroje: szpi.gov.cz, dtest.cz, efsa.europa.eu, mzcr.cz
