Zahradní cesty jsou estetickým i praktickým prvkem každé zahrady. Chodníky, které vypadají pohádkově, ale jsou kluzké, rychle se ničí nebo vyžadují neustálou údržbu, se stanou vaší noční můrou. Jak se vyhnout těmto pastem a jakým cestám se raději vyhnout?
- Nezpevněné povrchy
- Kamenné chodníky
- Betonové dlažby
- Dřevěné chodníky
Nezpevněné povrchy: past na majitele zahrady
Nezpevněné cesty z jemného štěrku, mlatu nebo písku působí velmi přirozeně a harmonicky zapadají do okolní přírody. Příjemně se po nich chodí, jsou vhodné pro bosá chodidla a nevyžadují náročnou pokládku. Ovšem jen do prvního vydatného deště. Voda je může rychle vymlít, vytvořit nerovnosti nebo zanést bahnem.
Pokud nejsou nezpevněné povrchy vhodně olemovány, snadno se rozšíří do okolní zeleně. Při smíchání různých materiálů se stává, že se materiály promíchají a cestička ztrácí svou původní podobu.
Kamenné chodníky: výhra nebo propadák?
Přírodní kámen je oblíbenou volbou pro elegantní zahrady. Je odolný, nestárnoucí a může působit jak rustikálně, tak moderně podle typu zvoleného kamene. Problém však nastává při nesprávném vytvoření kamenného chodníku.
Pokud se kamenná dlažba položí do betonu, voda v mezerách se vlivem mrazu rozpíná, což má za následek popraskání betonu, až se dlažba po několika zimách rozpadne. Lepší variantou je položit kámen do štěrkového lože, ze kterého bude odtékat voda. Některé typy kamenů jsou extrémně kluzké a při dešti nebo mrazu jsou velmi nebezpečné.
Betonové dlažby: snadná volba, ale ne bez kompromisů
Betonová dlažba je vysoce odolná a dostupná v různých tvarech i barvách. Vydrží velkou zátěž, a proto se hodí k frekventovaným trasám nebo příjezdovým cestám. Má však své nevýhody.
V horkém letním období se beton velmi zahřívá, což negativně ovlivňuje okolní rostliny. Pokud nebyla betonová cesta postavena správnm technologickým postupem, beton praská nebo se na něm po dešti vytváří kaluže v důsledku nerovností.
Dřevěné chodníky: krása s omezenou životností
Dřevo je v zahradách velmi příjemným prvkem, ale jeho životnost je jen velmi omezená. I přes ošetření speciálními nátěry a impregnací podléhá rozkladu, zvláště ve vlhkých oblastech.
V zimě nebo za deště je dřevo extrémně kluzké a při nevhodné instalaci se prkna kroutí nebo uvolňují. Pro dřevěné chodníky je nutné volit tvrdší druhy dřeva, které odolávají vlhkosti, nebo tropické dřeviny, které jsou však finančně velmi nákladné.
Zdroje:
https://www.prozeny.cz/clanek/kdy-vysypat-zahradni-cesticky-piskem-a-kdy-kaminky-poradime-29825
https://www.yourhomeandgarden.co.nz/inspiration/9-things-consider-building-garden-paths/
https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-312689-zpevnene-a-nezpevnene-povrchy-do-vasi-zahrady
https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-cestam-v-zahrade-slusi-prirozenost-40276160
