Ostatní

Zahradníci varují, abyste tuto rostlinu nesázeli příliš blízko domu. Může nadělat škody za stovky tisíc

Zahradníci varují, abyste tuto rostlinu nesázeli příliš blízko domu. Může nadělat škody za stovky tisíc

Na první pohled působí nenápadně a rychle vytvoří stín i potřebné soukromí. Jenže právě tahle oblíbená dřevina se podle odborníků často podílí na poškození základů rodinných domů. Zahradníci i statici upozorňují, že s její výsadbou je lepší nespěchat a všechno si předem spočítat.

Řeč je o túji, tedy zeravu. U českých domů patří k nejčastěji vysazovaným jehličnanům – roste svižně, zahustí se a vytvoří zelenou stěnu během pár let. Co už se tolik neřeší, je její kořenový systém. Ten se umí rozrůst překvapivě daleko a v určitých podmínkách může působit tlak na okolní konstrukce.

Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze upozorňují, že hodně záleží na druhu i na půdě. V lehké a vlhké zemině kořeny intenzivně hledají vodu, a mohou směřovat k základům nebo drenážím. Někdy stačí malá vzdálenost a problém je na světě.

Kořeny, které pracují pomalu, ale vytrvale

Kořenový systém tújí nebývá hluboký, zato je hustý a rozprostřený do šířky. U starších stromů může přesahovat tři až pět metrů od kmene. Pokud někdo zasadí túji metr od zdi domu, kořeny si k základům cestu najdou poměrně brzy.

Čtěte také

Statikové připomínají, že škody nepřijdou ze dne na den. Kořeny postupně vysušují půdu kolem základů. V jílovitých půdách pak dochází k objemovým změnám – zemina sesychá a znovu bobtná podle množství vlhkosti. Tyto pohyby zatěžují konstrukci a mohou se projevit prasklinami ve zdivu, někdy i nenápadnými.

Zahradníci varují, abyste tuto rostlinu nesázeli příliš blízko domu. Může nadělat škody za stovky tisíc
Zdroj: Pexels.com

Dalším rizikem bývá prorůstání do drenážních systémů nebo kanalizačních přípojek. Kořeny přitahuje vlhkost, takže i drobná netěsnost potrubí pro ně představuje zdroj vody. Jakmile se do něj dostanou, škody se rychle násobí. Oprava kanalizace či sanace základů pak může stát stovky tisíc korun, někdy i víc.

Proč jsou túje u domů tak časté

Túje se ve větším začaly objevovat po roce 1990, kdy se otevřel trh se zahradními dřevinami. Lidem vyhovovalo, že rychle rostou a dobře snášejí řez. Vytvoří soukromí téměř bez čekání. Podle zahradníků z Mendelovy univerzity v Brně se ale méně mluvilo o tom, jak daleko mají být od staveb.

Čtěte také

Doporučený odstup závisí na konkrétním kultivaru, obecně se uvádí alespoň dva až tři metry od základů. U vyšších druhů klidně víc. Přesto není výjimkou, že sazenice končí třicet centimetrů od fasády – v době výsadby totiž vypadají drobně a neškodně, skoro jako by tam ani nemohly něco pokazit.

Hustý porost navíc omezuje proudění vzduchu kolem stěn domu. Fasáda zůstává déle vlhká a to podporuje růst řas či plísní. U zateplených domů může dlouhodobá vlhkost zkracovat životnost omítky, což si majitelé často uvědomí až ve chvíli, kdy se začnou objevovat mapy a odlupující se vrstvy.

Jak poznat, že už je pozdě

Typickým varováním jsou praskliny ve zdivu, které se pomalu zvětšují. Někdy také začnou drhnout dveře nebo okna nejdou dobře dovřít. Příčin může být víc, ale pokud těsně u domu rostou vzrostlé túje, je rozumné obrátit se na statika a situaci prověřit.

Čtěte také

Odborníci většinou doporučí statický posudek ještě před tím, než se někdo rozhodne pro radikální kácení. Náhlé odstranění velkých stromů totiž dokáže změnit vlhkostní poměry půdy, a krátkodobě tím může vzniknout další napětí v konstrukci. Paradoxně se tak potíže mohou na čas zhoršit.

Zahradníci varují, abyste tuto rostlinu nesázeli příliš blízko domu. Může nadělat škody za stovky tisíc
Zdroj: Pexels.com

Co dělat, pokud chcete mít zelené soukromí bez zbytečného rizika

Nejrozumnější je přemýšlet dopředu a při výsadbě počítat s tím, jak bude rostlina vypadat za deset nebo patnáct let. Malá sazenice klame tělem. Pokud už túje u domu máte a jsou zatím mladé, dá se ještě uvažovat o přesazení, i když to není úplně jednoduché.

Čtěte také

U starších kusů bývá lepší poradit se se zahradním architektem a zároveň i se statikem. Každý pozemek je jiný, půda reaguje rozdílně a univerzální rada prostě neexistuje. Někdy pomůže úprava terénu, jindy částečné odstranění porostu – řešení se hledá individuálně.

Jako alternativa se nabízejí keře s méně rozpínavými kořeny. Třeba tavolník nebo bobkovišeň vytvoří hustý živý plot, ale jejich kořenový systém nebývá tak expanzivní. I tady ale platí, že větší dřevina potřebuje víc prostoru, to je staré pravidlo které se občas přehlíží.

Zahrada by měla dělat radost. Když se výsadba promyslí a nechá si člověk poradit, vyhne se zbytečným komplikacím i vysokým nákladům. Někdy opravdu stačí pár metrů navíc – a problémy, které by se táhly roky, vůbec nevzniknou.

Zdroje: czu.cz, mendelu.cz, tzb-info.cz, csu.gov.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *