Naše babičky řešily každodenní starosti a problémy tradičními postupy, které se i v dnešní době dají velmi dobře aplikovat. Tyto postupy obvykle pracovaly s běžnými věcmi, které se standardně nacházely v domácnosti nebo byly snadno dostupné na zahradě či v lese. Toto platilo dvojnásob i pro péči o zahradu, která využívala mnoho přírodních metod, jak zlepšit úrodu plodin či dosáhnout krásných květů u okrasných rostlin. Máte-li pocit, že vaše zahrada strádá, vyzkoušejte některé z triků, které uplatňovaly naše babičky.
Zapomenutá pravidla péče o zahradu
Základním principem péče o zahradu v minulosti bylo maximální využití odpadu, který mohl sloužit jako výborné hnojivo. Okrasné rostliny se proto často zalévaly vychladlým vývarem ze zeleniny či příloh, mléčný postřik pomáhal proti mšicím a veškerý odpad se házel na hnůj v kurníku, kde se postupně vytvářelo opravdu účinné hnojivo. Naše babičky měly často hne několik triků, jak zatočit se škůdci či naopak uspořádat zahradu, aby měly všechny rostlinky odpovídající podmínky.
Péče o ovocné stromy
Ovocné stromky napadá celá řada škůdců, ať už se jedná o hmyz nebo o nemoci (plísně a bakterie). Do jejich blízkosti proto sázely květiny, které hmyz odpuzovaly, nebo používaly ochranný posyp na půdu (například z kávové sedliny, která pomáhá proti slimákům a je navíc velmi dobrým zdrojem různých minerálů). Pokud se objevily mšice, platilo na ně zmíněné mléko, univerzálně třeba na padlí se používal postřik z vody s malou dávkou octa.
Bohatá úroda plodin
Aby naše babičky dosáhly opravdu bohaté úrody, uplatňovaly hned několik pravidel. Jedním z nich bylo střídání plodin podle toho, jakou výživu z půdy potřebovaly, a také postupné sázení tak, aby byla půda maximálně využita. Sázet se začalo vlastně už na podzim a trvalo až do léta – jakmile se jedna plodina sklidila, na její místo se vysadila další, která využila živiny po té předchozí a do půdy zase uzavřela nové. Stejné plodiny navíc nebyly vždy sázeny na to samé místo a mezi sázením se půda obohacovala různými přírodními hnojivy (například kopřivovou jíchou).
Krásné květy
Pěstování květin bylo jednou z radostí a pýchou našich babiček, a proto se snažily, aby na zahradě něco stále kvetlo. Okrasné zahrádky tak kombinovaly různé květiny, které měly jinou dobu květy a potřebovaly stejné podmínky. Na vlhká místa se například sázely kosatce a mezi květinovými záhony nikdy nechyběly slunečnice a hortenzie lákající opylovače a ptáky živící se škůdci.
Zdroje: https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/tipy-nasich-babicek-pro-rozkvetlou-zahradu-vyzkousejte-lety-proverene-rady, https://www.ireceptar.cz/zahrada/rady-babicek-30000822.html, https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/jak-se-pestovalo-v-minulosti-starost-o-zahradu-pece-o-zahon.A240614_135817_hobby-zahrada_bkch, https://www.prozeny.cz/clanek/bydleni-kvetiny-a-zahrada-nase-babicky-presne-vedely-co-kde-pestovat-a-jak-zahradu-vytezit-na-maximum-zahrady-v-minulem-stoleti-94296
Do kurníku se určitě žádný odpad neodhazoval, naopak se kurník pravidelně čistil, protože i drůbež vždy bylo a nadále je nutné chránit proti hmyzu i nemocem.
„Veškerý odpad se házel na hnůj v kurníku“ – to snad nemůže nikdy myslet vážně. Nebo to psala umělá inteligence?
Nejspíš kombinace nezasvěceného překladu a cizozemského chovu slepic.
Vím, že v našich krajích se slepicim do výběhu běžné hází vytrhaný plevel, což není od postupu „odpad do kurniku“ úplně daleko.