Kolik dětí jste skutečně vychovaly, může dnes sehrát větší roli než dříve. Úprava pravidel kolem takzvaného výchovného zamíchala kartami – některým ženám přidá, jiné mohou zjistit, že bez podání žádosti se nic nestane. Rozhodující je nejen počet dětí, ale i to, jak a kdy byl nárok uplatněn.
Výchovné je příspěvek k důchodu za každé vychované dítě. Od roku 2023 dělá 500 korun měsíčně na jedno dítě. U dvou dětí tedy tisíc korun, u tří ještě víc. Částka je pevně daná, nejde o procenta z výdělku, a připočítává se k důchodu jako takovému.
Pravidla se v posledních letech zpřesnila a nově platí stejná i pro muže, pokud byli těmi, kdo o dítě převážně pečovali. Nehraje roli jen to, kdo je zapsán v rodném listě, ale kdo se o dítě fakticky staral. A to může být v praxi podstatné.
Kdo má na výchovné nárok a jak se počítá
Nárok vzniká tomu z rodičů, který dítě vychovával alespoň deset let před jeho plnoletostí. U dětí se zdravotním postižením stačí pět let péče. Česká správa sociálního zabezpečení zkoumá skutečný průběh péče, ne jen formální vztah.
Jinými slovy – pokud byl hlavním pečujícím otec, může žádat on. Částka 500 korun za dítě se přičítá k procentní výměře důchodu a nijak se nesnižuje podle příjmů ani podle toho, kolik let má člověk odpracováno. Výchovné se navíc pravidelně valorizuje spolu s penzemi, takže jeho hodnota se časem zvyšuje, i když ne nijak dramaticky.
Změny, které přinesla poslední novela
Novela důchodového zákona reagovala hlavně na případy, kdy si o výchovné za stejné dítě požádali oba rodiče. To už dnes možné není. Příspěvek může dostávat jen jeden z nich a pokud mezi nimi není shoda, rozhodne ČSSZ podle toho, kdo o dítě převážně pečoval – a to na základě konkrétních podkladů.
Úprava se dotkla i žen, které šly do důchodu ještě před zavedením výchovného. V řadě případů jim byla částka přiznána automaticky, pokud měl stát potřebné údaje k dispozici. Někdy ale bylo nutné doložit další dokumenty, třeba když se dítě narodilo v zahraničí nebo šlo o střídavou péči. Bez papírů to prostě nešlo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že výchovné dnes pobírá přes milion důchodců. Častý omyl? Představa, že nárok vzniká vždy sám od sebe a není potřeba nic řešit. U nově přiznávaných důchodů se sice výchovné většinou připočte automaticky, ale jakmile je rodinná situace složitější, úřad si vyžádá doplnění údajů. A bez nich může být řízení přerušeno.
Na co si dát pozor při žádosti
Při podání žádosti o starobní důchod se vyplatí zkontrolovat, zda má správa evidovány všechny děti. Týká se to hlavně těch, které část života pracovaly mimo ČR nebo měly dítě svěřené do péče rozhodnutím soudu. Úřad může chtít rodné listy, rozsudky, někdy i další potvrzení.
U rozvedených rodičů bývá situace složitější. Pokud se na výchově podíleli oba, posuzuje se délka a rozsah péče. Úředníci berou v úvahu například kde mělo dítě trvalé bydliště, kdo čerpal rodičovskou dovolenou nebo kdo zajišťoval každodenní potřeby. Nejde tedy jen o formální zápis v dokumentech, ale o realitu, která se někdy dokazuje dost těžko.
Někteří ekonomové připomínají, že výchovné je především politické rozhodnutí. Má ocenit péči o děti jako přínos pro společnost. Neznamená to ale trvalé navýšení procentní výměry důchodu – jde o pevnou částku za každé dítě. Pro ženy s nižší penzí může být 500 korun měsíčně znatelné zlepšení, u vyšších důchodů spíš doplněk, který rodinný rozpočet úplně nespasí.
Vyplatí se proto ověřit si údaje přímo u České správy sociálního zabezpečení, a to klidně přes ePortál ČSSZ nebo osobně na pobočce. Pokud objevíte nesrovnalost jednejte co nejdřív. Doplatek sice úřad vyplatí zpětně, ale jen od okamžiku kdy byl nárok uplatněn. V době, kdy se důchodový systém postupně mění, může i pár stovek korun měsíčně hrát větší roli než se zdá.
Zdroje: mpsv.cz, cssz.cz, zakonyprolidi.cz
