Máte-li skleník, tak dobře víte, že práce v něm nekončí sklizením posledního kusu zeleniny nebo úklidem zbytků rostlin. Konec podzimu je tou nejlepší dobou pro dezinfekci půdy ve skleníku i jeho vnitřních prostor. Tento krok zaručí úspěšnou sklizeň zeleniny i příští rok.
Kdy je nejlepší doba pro dezinfekci skleníku?
Ideální dobou pro dezinfekci skleníku je konec podzimu. Tato doba vám totiž poskytne dostatek času na všechny úkony, které je potřeba při dezinfekci udělat. Nejzazší termín pro aplikaci dusíkatého vápna do půdy je však 3 týdny před samotnou výsadbou. Právě tento čas je potřebný pro reakce, které v půdě po zapravení vápna začnou vznikat a jejich následné vyprchání. Pro dezinfekci skleníku však nemusíte použít jen dusíkáte vápno, o tom ale později.
Dezinfekce skleníku na jaře
Avšak ani v případě, že dezinfekci skleníku na podzim nestihnete, není potřeba klesat na mysli. Mnohé lze stihnout i na jaře, třeba v únoru. To bude zahrádka ještě spát, ale ve skleníku už můžete pracovat. Tedy v případě, že nebudou panovat extra silné mrazy nebo váš skleník nezasype bohatá nadílka sněhu. Opět je zde důležité dodržet minimální dobu pro aplikaci dusíkatého vápna před výsadbou rostlin, kterou je období tří týdnů. Dusíkáte vápno působí nejen proti plísním, nýbrž i proti řadě škůdců, kteří ve skleníku jinak dovedou přežít.
Co budete potřebovat pro dezinfekci skleníku?
Pro dezinfekci půdy se používá dusíkaté vápno. Je poměrně snadno k sehnání. Seženete ho na e-shopech, v zahradnictvích, ve velkých hobby marketech, v uličkách supermarketů se zahradní výbavou a tak podobně. K dezinfekci půdy ve skleníku se používá tato víceúčelová směs, která kromě toho, že dezinfikuje, také půdu vyživuje. Vápnit můžeme i mletým vápencem. Na dezinfekci skleníku se určitě nehodí hašené vápno nebo sypký vápenný hydrát. K dezinfekci vnitřních prostor – zejména skel a polykarbonátu můžete použít ocet, který půdě nijak neuškodí, ani když do ní steče. Dezinfekce skleníku octem však ani zdaleka nepatří k nejúčinnějším metodám. Využít můžete i teplou vodu s mýdlem. Často se u dezinfekce skleníku přistupuje k tak zvanému síření skleníku sirnou svící nebo sirným knotem.
Co udělat dříve, než k dezinfekci přikročíte?
Dezinfekce skleníku by měla být systematická, a proto si pro ni vyhraďte dostatek času, klidně rovnou několik dní. Práce rozložená do více dnů nebude tolik frustrující. Každopádně doporučujeme začít tím, že si ve skleníku pořádně uklidíte. To znamená, že odstraníte všechny zbytky zeleně, plevel, kořeny a uklidíte také květináče, pracovní nástroje, konvičky… zkrátka vše, co by vám při dezinfekci skleníku mohlo později překážet. Myslete však na to, že nestačí tyto věci ze skleníku na čas přemístit ven, nýbrž je důležité je také dezinfikovat. I na nich se totiž mohou udržovat spory plísní, vajíčka škůdců a tak podobně. Je například vhodné z květináčů vysypat i poslední zbytky hlíny, případně je na čas nechat namočené ve vodě. Při této činnosti můžete také všechny tyto věci protřídit a nadobro se zbavit těch, které už například neplní svoji funkci. Do této fáze bychom zahrnuli i vymetení pavučin z rohů skleníků, zametení prostřední uličky skleníku, a tak podobně.
Mohlo by vás také zajímat: Článek o výběru nejlepšího skleníku
Dezinfekce skel a vnitřních prostor
Po pořádném úklidu skleníku můžete přistoupit k dezinfekci vnitřních skel nebo polykarbonátu. I tady se totiž mohou ukrývat zárodky mikroorganismů nebo vajíčka škůdců. Dezinfekce skel je proto nutná. K omytí můžete použít ocet, který je často používaným neškodným dezinfekčním prostředkem v domácnosti. Místo něj můžete použít obyčejnou teplou mýdlovou vodu, která taky půdě zvlášť neuškodí ani v případě, že do ní steče. Je to mnohem lepší, než kdybyste se rozhodli skleník dezinfikovat savem.
Opravdu si ocet poradí i se škodlivými mikroorganismy?
Ačkoliv je ocet často vynášen až do nebes, zázraky od něj nečekejte. Dezinfikuje, to ano. Je to hlavně díky obsahu 5% kyseliny octové. V boji s patogeny však není ani zdaleka tak účinný jako chemické čističe, které zničí přes 99 % škodlivých bakterií. Přesto má ocet něco do sebe a v domácnosti se používá běžně. Minimálně vám v tohle případě pomůže s vyleštěním skel skleníku – to v případě, že byste se do jeho čištění pustili opravdu s velkou vervou. Pro opravdu účinnou dezinfekci skleníku se však jen na ocet nespoléhejte. Existují totiž mnohem účinnější fígle, a to síření skleníku za pomocí sirných knotů nebo svíce.
Jak funguje sirný knot/sirná svíce?
Po zapálení produkuje sirná svíce (sirný knot) toxický plyn oxid siřičitý, který spolehlivě zničí všechny ve skleníku přítomné kvasinky, plísně, mikroorganismy, zkrátka vše, co může ohrožovat vaši příští sezónu. Jedna sirná svíce vystačí na uzavřený prostor ve velikosti 10 až 15 metrů krychlových. Postup použití je vždy uveden na obale. V tomto případě je nutné vždy jednat podle návodu s ohledem na vaši bezpečnost a vždy opustit prostor bezprostředně po zapálení svíce. V opačném případě hrozí poleptání sliznice a další zdravotní následky. Minimální doba působení se uvádí 4 hodiny. Po použití je prostor potřeba pořádně vyvětrat. Dezinfekce půdy ve skleníku se pro řadu pěstitelů bez sirné svíce neobejde.
Dezinfekce samotné půdy ve skleníku
Dezinfekce půdy ve skleníku patří k nejzásadnějším krokům. Provádí se pomocí dusíkatého vápna, které působí nejen dezinfekčně, nýbrž i jako hnojivo. Na odplevelenou půdu naneste vápno v množství 100 až 200 g na 1 metr čtvereční. Pomocí hrábí vápno mírně zapravte do půdy a zvlhčete jej vodou. Pro lepší účinek se doporučuje plochu přikrýt fólií. Pod ní začne vápno lépe reagovat a proces bude účinnější. Fólii se na půdě doporučuje ponechat asi 6 týdnů. V průběhu této doby nezapomeňte půdu pod fólií zvlhčovat. Vlhko a teplo jsou totiž hlavními předpoklady pro to, aby se z vápna uvolnily všechny potřebné látky. Důležité je udržovat vlhkost, která zaručuje reakci vápna v půdě. Tady je velkou výhodou dezinfekce skleníku na podzim, protože vás zkrátka nic nehoní a na vše máte čas.
Jak vápno v půdě reaguje a co dělá?
Prostřednictvím vlhka a tepla se z vápna začne uvolňovat volný kyanamid, z něj pak vzniká močovina, která se pak dále mění na nitrátový dusík a čpavek. Je zde dobré připomenout, že sucho a chlad tento proces zpomalují. Tyto látky v půdě zničí všechny choroboplodné zárodky, stejně tak i přezimující škůdce. Pokud však dezinfekci neprovedete včas, mohou znamenat zkázu i pro vaše rostlinky, které mohou poškodit. Proto je zde nutné dodržovat dobu minimálně 3 týdnů mezi vápněním skleníku a vysazováním nových rostlin. Čím delší pauza mezi těmito úkony bude, tím lépe.
Často se ptáte:
Alternativou pro dusíkaté vápno je koňský hnůj, který můžete na půdu ve skleníku rozložit do výšky 5 až 10 cm nad povrch. Hnůj začne produkovat velké teplo, které spolehlivě zničí škůdce i plevel.
Na závěr si pojďme připomenout, proti čemu takovou podzimní dezinfekcí skleníku vlastně bojujeme. Ve skleníku se mohou držet mšice, molice, třásněnka západní, svilušky, slimáci (jejich vajíčka přežívají v půdě do další sezóny). Ve skleníku se však vyskytují i různé druhy plísní a onemocnění rostlin, které mohou příští rok ve skleníku způsobit značnou neplechu.
Dezinfekce půdy ve skleníku se neobejde bez dusíkatého vápna. To stačí na vyčištěnou půdu rozsypat v dostatečném množství, mírně jej zapravit do půdy a zvlhčit vodou. Často se na takto do půdy vpravené vápno přidává ještě fólie, která urychlí a vylepší celý proces.
Nejlepší dobou pro dezinfekci skleníku je jednoznačně podzim. V krajním případě ji lze provést i na jaře, tady však už jste limitováni časem.
Zdroje:
- https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-297666-kdyz-chcete-mit-zdravou-pudu-sahnete-po-dusikatem-vapnu
- https://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-a-jak-vapnit-zahradu-a-sklenik-24119.html
- https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-294563-pozor-na-skudce-zeleniny-ve-sklenicich
- https://www.zahradajezek.cz/rady-a-tipy/dezinfekce-skleniku-a-pudy/
- https://www.buildex.cz/sbohem-skudci-aneb-jak-dezinfikovat-sklenik
