Umíme poradit

Návody pro každý den | Umíme poradit

Životní prostředí

Podzim klepe na dveře, co se spadaným listím?

Podzim klepe na dveře, co se spadaným listím?

Podzim je úzce spjatý se spadaným listím. Zatímco někdo ho vůbec neřeší, maximálně barevné listy využije jako podzimní dekoraci nebo pro tvoření s dětmi, jiný o spadané listí od sousedů dokáže vést spory. Každopádně lze s listím na podzim naložit různými způsoby.

Zásadní podzimní otázka zní: hrabat nebo nehrabat spadané listí?

Možná jste svou hlavu na podzim natolik zaměstnali myšlenkami typu, jak dlouho mi zabere shrabat celou zahradu nebo kam se spadaným listím, že vás vůbec nenapadlo, že zde existuje i varianta listí vůbec nehrabat. A ne, vůbec to nezavání leností. Spadané listí na zahradě, kterého si vůbec nikdo nevšímá a které hrábě ani nevidělo, má řadu výhod:

  • spadané listí udržuje půdní vlhkost,
  • listy na zemi dokážou potlačit růst plevele,
  • po rozpadnutí listů se do půdy dostanou cenné živiny,
  • spadané listí může být zásobárnou a skrýší potravy pro ptáky a jiná zvířata,
  • může být domovem pro drobný hmyz – ve spadaném listí se například rád usídluje lýkožrout, nebo zimním úkrytem pro ježky.

Nevýhody neshrabaného listí:

  • zahrada vypadá neupraveně,
  • tlející listí může zapařit trávník a ten pak nevypadá příliš atraktivně,
  • spadané listí může být zdrojem chorob a plísní.

Listí na zahradě, které nepochází z vašeho stromu

Ještě dříve, než se dostaneme ke způsobům, jak listy listnatých stromů na zahradě  zpracovat a dokonale zužitkovat, zůstaňme u faktu, že se nám do hrabání listí moc nechce. Třeba z toho důvodu, že se nejedná o naše listí, nýbrž o spadané listí od sousedů. Co s ním? V případě normálních sousedských vztahů by to neměl být žádný problém. Listí jednoduše shrabete. Někdo by s tím však mohl mít problém a na takové případy myslí občanský zákoník a v něm zákon číslo 89/2012 Sb., který říká, že na vaši zem spadlé plody a listí sousedova stromu jsou jednoduše vaším majetkem. Nezbude vám nic jiného, než ho shrabat. To samé platí i o větvích, které k vám přesahují a tudíž je můžete odborně odstranit.  Ze všeho nejdříve však doporučujeme problém řešit hezky po sousedsku a lidsky. Teprve až v případech, kdy se sousedem není domluva, přichází čas na občanský zákoník. A jak tedy listí, ať už to od sousedů, nebo vaše zpracovat?

Vytvořte si listovku

Pokud jste podlehli kouzlu zahradničení, jistě máte v malíčku i svépomocnou tvorbu substrátu pomocí kompostování. Možná se pouštíte ještě dále a zjišťujete, o jaké další živiny byste svou zeminu na zahradě mohli obohatit. Potom zkuste vytvořit listovku. Jedná se o zeminu, která je v zahradnictví hojně používaná a vy si ji díky úklidu spadaného listí můžete snadno vyrobit. Listovka, která se rozkládá už dva roky je hotovou hmotou a slouží k výsevu nebo obohacení běžného substrátu pro sázení veškerých rostlin. Čerstvá a ještě nerozložená listovka, která se rozkládá teprve rok, je vhodná k obohacení kompostu, zeminy při podzimním rytí nebo jako výživná mulč pod rostliny.

Jak z listí vytvořit listovku?

1. Je to jednoduché. Můžete listí uložit do velkého pytle, do kterého uděláte menší otvory pro vzduch. Listí pak přihazujete a proléváte vodou.

2. Spadané listí můžete vrstvit na hromadu v rohu zahrady. Vítr ho však může rozfoukávat, a proto je vhodné ohraničit tento prostor alespoň paletami nebo králičím sítem.

3. Listí můžete vrstvit i do kompostéru. Je však důležité, abyste k němu už žádný jiný zahradní odpad nepřihazovali a kompost vyhradili jen a jen pro listí.

4. Mějte na paměti, že do listovky nepatří listí napadené houbovými chorobami a škůdci. Do kompostu na listovku nepatří tuhé a kožovité listy rododendronu a bobkovišně. Listy ořešáku a jírovce doporučujeme před uložením do kompostu rozdrtit třeba sekačkou, protože jim rozložení trvá déle.

5. Aby proces tlení běžel, jak má, je potřeba v listovce udržovat dostatečnou vlhkost.

Spadané listí jednoduše přidejte do kompostu

Pokud vaše zahrada zrovna neobsahuje jen neopadavé stromy, budete mít listí, že pomalu nebudete vědět, kam s ním. Kromě listovky ho proto jednoduše přidejte i do běžného kompostu. Ten obohatí o další cenné živiny. I tady platí že do kompostu patří listy bez chorob a škůdců.

Kompost
Kompost

Z listí vytvořte cennou mulč

Mulčování je prospěšné a vlastně kopíruje matku přírodu, která tak chrání půdu před vysycháním, vodní i vzdušnou erozí, chrání ji před mrazem, omezuje růst plevele, poskytuje vhodné mikroklima pro půdní život a obohacuje půdu o cenné látky. Když mulčování zařadíte do vašich běžných zahradních rituálů, vaše zahrádka a rostliny v ní vám jistě poděkují.

Použijte ho jako ochranu rostlin před zimou a mrazem

Spadané listí lze použít podobně jako chvojí při ochraně rostlin před zimou. Vrstva listí by měla být alespoň 5 cm vysoká. Aby vám listí neodfoukal vítr, doporučuje se zatížit kompostem nebo drobnými větvičkami. Pozor ale, tento postup je vhodný jedině pro rostliny, kterým nevadí vlhko. V listí se totiž vlhkost dlouhodobě udržuje a vzniká i při jejich tlení. Vlhkost pak může ohrozit rostlinky, které jsou náchylné na kořenové přemokření.

Jak je to s listy z ořešáku? A které další listí je „problémové”?

Ořechové listí u zahrádkářů vyvolává spoustu otázek a kontroverzí a často jim úplně zbytečně přidělává práci navíc. Traduje se totiž o něm, že je jedovaté a do kompostu tak prakticky vůbec nesmí. Proto kolem něj zahrádkáři při hrabání zahrady chodí jako kolem horké kaše nebo jej pálí, aby se ho zbavili. To je však snad ještě horší, než kdyby listí skončilo v onom kompostu. Listí ořešáku je přitom kontroverzní jen proto, že jeho rozklad trvá podstatně déle než u jiného zahradního listí. Úplně tedy postačí, když okolí stromu pod ořešákem projedete sekačkou, která listí posbírá a zároveň nadrtí. Jeho rozklad se tím urychlí a klidně ho pak můžete přidat do kompostu mezi ostatní zahradní odpad.

Podobně na tom jsou i listy břečťanu, které se také déle rozkládá. Pro kompostování nejsou nejvhodnější túje, protože obsahují jedovatý alkaloid thujon, který může ničit cenné mikroorganismy v kompostu. Odpad, který shrabete pod tújemi nejlépe zpracujete tak, že ho použijete jako cennou mulč pro túje.

Co s listím, které je napadeno škůdci a chorobami?

Je známo, že listí listnatých stromů, které je napadeno chorobami a plísní, do kompostéru nepatří, protože by ho akorát zaneslo nežádoucími látkami. Co ale s takovým listím dělat? Někoho napadne, že jediná možnost, jak se tohoto listí zbavit, je ho spálit. To je však až krajní a ne příliš doporučovaná možnost a později vysvětlíme, proč tomu tak je. Listí, které je napadeno škůdci a houbovitými chorobami, můžete odvézt do sběrného dvora ke kompostování nebo jej jednoduše natlačit do popelnice na bio odpad. Kompostování ve sběrných dvorech probíhá za velmi vysokých teplot a ty choroboplodné zárodky spolehlivě zničí. Další možností je „vydezinfikovat” toto listí vápnem. Napadené listí prosypeme vápnem a zalijeme vodou. Vše to samozřejmě děláme mimo kompost v náhradním prostoru. Do kompostéru můžeme toto listí přidat až po termické reakci – to je zhruba po dvou týdnech. Po tuto dobu nezapomeňte listí občas promíchat.

Proč nepálit spadané listí?

Zatímco vypalování porostů je zákonem zakázáno a hrozí za to poměrně vysoká pokuta (do 25 tisíc korun u fyzických osob a do 500 tisíc korun u osob právnických), pro pálení listí toto vyloženě neplatí – tudíž zakázáno není. Firmy a podnikatelé mají povinnost pálení listí a biologického materiálu hlásit na Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (KOPIS HZS LK). Fyzická osoba toto hlásit nemusí, ale také má tu možnost. Pálení listů se tímto ohlášením neschvaluje, nýbrž jen eviduje. Přitom je potřeba nahlásit datum a místo pálení, jméno osoby, která je za pálení zodpovědná, spalovaný materiál, přibližnou dobu pálení a tak podobně.

Pálení spadaného listí není vhodné ani z ekologického hlediska – spalované listí vylučuje zplodiny a otravuje život nejen sousedům, nýbrž i drobným obyvatelům vaší zahrádky.

Jak dlouho se rozkládá listí?

Úplný rozklad listí trvá zhruba dva roky. Po této době můžete mít z listí velmi kvalitní listovku, která se často používá na výsev. Už po roce je však listí v takovém stavu, že je možné jej použít k podzimnímu přihnojení záhonu nebo k mulčování.

Zdroje:

  • https://www.dumazahrada.cz/clanek/ktere-listi-mulcovat-a-kompostovat-a-ktere-radeji-spalit-20210921.html
  • https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/spadane-listi-poklad-zadarmo.A191202_141349_ln-zajimavosti_ape
  • https://living.iprima.cz/zahrada/podzim-listi-kde-shrabat-kde-nechat-jak-kompostovat
  • https://www.ireceptar.cz/zahrada/spadane-listi-vyuziti-30001001.html
  • https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/zacal-jarni-uklid-zahradek-pripomente-si-pravidla-paleni-listi-a-vetvi-20210409.html